9

1.8K 76 4
                                    

,,Pojedeme na hotel a zavoláme mu, co se stalo!" Slyšela jsem jako poslední Shawnův křik, než se dveře od sanitky zavřely....

Když jsme dojeli do nemocnice, všechno bylo hrozně rychlé. Hayese s Claire museli odvézt pryč a nás nechali ve vestibulu nemocnice. Byli jsme zmatení, vystrašení a celí od krve.
,,Bojím se o ně" vzlykala jsem Nashovi do ramene.
,,Neboj, všechno bude v pořádku." Hladil mě chlácholivě po zádech a bylo vidět že i on má nakrajíčku.
,,Tess, celá se třeseš." Řekl starostlivým hlasem a dodal: ,,Pojď si sednout"
Jednou rukou mě chytil kolem ramen a odvedl mě k malým, červeným křesílkám kousek od nás.
Do jednoho se posadil a stáhnul si mě na klín. Opřela jsem se o něj a snažila se uklidnit.
,,Pan Grier?" Přišel za námi doktor tak v letech mého táty s černými deskami v rukou.
,,Ano, to jsem já" Nash mě ze sebe sundal a postavil se. Já jsem si stoupla vedle něj a sledovala, co se bude dít.
,,Váš bratr je na tom hodně špatně. Ztratil hodně krve a má zlomenou jak stehenní, tak lýtkovou kost u levé nohy. Ale měl by být v pořádku" u poslední části se jemně usmál.
,,A hádám, že vy jste slečna Blacková, sestřenice Claire Blackové" podíval se na mě.
,,Ano, ano to jsem" pokývala jsem rychle hlavou a čekala, co mi řekne.
,,Vaše sestřenice je na tom o něco lépe. Měla střední otřes mozku a má zlomenou ruku, v předloktí." Dopověděl a znovu se jemně usmál, aby odlehčil situaci.
,,Děkujeme vám moc, jen.... kde teď leží?" Podívala jsem se na něj prosebně.
,,Na jejich protesty jsme se dali na jeden pokoj. Je to sice nezvykem a neměli bychom to dělat, ale jelikož potřebujeme, aby se pan Grier rychle uzdravil, rozhodli jsme se je na ten pokoj dohromady dát. Je to v druhém patře, číslo 28" zasmál se a my s ním. Celí Hayes a Claire.
,,Ještě jednou vám moc děkujeme. Mějte se, naschledanou." Řekli jsme s Nashem.
,,Naschledanou" odpověděl a odešel.

Po asi deseti minutách jsme za pomocí personálu nemocnice ,došli k onomu pokoji, kde leží ty dvě hrdličky.
Zaklepali jsme na dveře a po tichém ,,dále" jsme vstoupili dovnitř.
,,Ahoj" pozdravila jsem je tiše.
,,Nazdar simulanti" zasmál se Nash a hrnul se k Hayesovi.
,,Čau" odpověděli sborově a potichu.
Šla jsem za Claire, sedla jsem si k její posteli a chytla ji za ruku.
,,Mrzí mě to..." smutně jsem se jí podívala do očí a pak sklopila zrak k bílým nemocničním peřinám.
,,Tess, to není tvoje vina, může za to ten debil, kterej do nás napálil." Zamračila se.
,,Dobře, už o tom nebudeme mluvit, kdy vás pustí?" Zeptala jsem se.
,,To nevím..." mrkla rameny.

Byli jsme tam asi ještě hodinu, ale pak se začal Nash divně škrábat a mně došlo, že jsme pořád v oblečení od krve.
,,Nashi, už pojedeme. Podívej, co máme na sobě." Ukázala jsem na jeho modrou mikinu, na které byly velké skvrny od krve.
,,Máš pravdu." Uznal.
,,Přijdeme zítra i s klukama." Dodal a usmál se.
,,Tak pojď" zvedl se ze židle a natáhl ke mně ruku.
,,Mějte se" mávli jsme na ně a odešli z jejich pokoje.

Potom už jsme jen zavolali klukům, ať nám dají přesnou adresu hotelu a pak jsme si chytili taxi. Ten pohled, kterým se na nás díval byl k nezaplacení.
Po příjezdu do hotelu jsme si zalezli do našeho pokoje, osprchovali se a šli spát....

Hey Guys❤️
Po delší době další kapitola.
Moc se omlouvám, ale na Vánoce nemám vůbec čas.
Do komentářů mi můžete napsat, co jste dostali❤️
Já jsem dostala tričko s Nashem😍 a Harry Pottrem😍 je tu nějaký PotterHead?❤️
Miluju vás💕❤️
~BaruGrides💚
#GridesArmy💚

,,TOGETHER"| Magcon boys Where stories live. Discover now