kapitola první

125 14 6
                                    

Jakmile Liv, Jenny, Lana a já vejdeme do klubu, tak nám do našich uší silně udeří hrající hudba. Všude kolem mě jsou modrá a červená světla, která se neustále vypínají a zapínají, čímž mi odhalují tváře lidí, kteří zde jsou. Páry lidí se na sebe mačkají na tanečním parketu ve víru hudby a mě se trochu zamotá hlava, když ucítím tu auru alkoholu, která zde vládne. Zvládneme se protlačit skrze davy, přičemž od kluků, co šli proti nám, dostaneme spoustu chtivých pohledů.

"Odpal," řekne Liv klukovi, který otevře pusu a snaží se na ní použít nějakou balící hlášku. Pousměji se nad jejím chováním.

Nějakým způsobem se dostaneme až k baru, kde si sedneme na vysoké barové židličky. Lana sedí po mé pravé ruce, zatímco Jenny a Liv mám po své levé ruce.

Ujme se nás barman se širokými rameny a kamenným obličejem, "Co to bude?" zeptá se nás a nakloní se, aby nás přes ten hluk slyšel.

"Jednu skotskou s ledem a citrónem a tři Martini s olivou v každé sklence, prosím," odpoví rychle Liv.

"Hned to bude," podotkne barman ještě předtím, než se otočím za sebe k poličkám s alkoholem.

"Je k sežrání!" dodá Lana. Všechny se na ní podíváme se znechucením ve tváři. 

"No co?" zeptá se nevinně.

"Až se vrátíme, tak tě vezmu k očnímu, dobře?" zažertuje Jenny. S Liv se zasmějeme a Lana nad námi protočí očima.

"To je jedno."

"Tady to máte, slečny," oznámí nám barman a před každou z nás položí ten správný drink.

"Díky," poděkuje mu Lana, přičemž na něj hledí svýma krásnýma očima.

"Bez problému," odvětí jí barman koketně. Potom se otočí k další skupince lidí. 

Lana na něj pořád hledí, přičemž si hraje s brčkem ve svém drinku. Luskla jsem před jejím obličejem svými prsty a tím jí probrala z transu.

"Vypadá to na to, že máš problém," zachichotám se.

"Říká ta, co nechtěla vyjít ze svého pokoje," podotkne Lana.

"Ale vylezla jsem, ne snad?" podívám se na svou whisky s ledem a citrónem, zvednu ji, zamíchám s ní a poté jí položím zpět na bar, "teď jsem i pila, bavila se, můžeme už jít domů?" zeptám se, přičemž se zvednu a chystám se odejít, když v tom mě Liv rychle popadne za ruku a posadí mě zpátky dolů na židličku.

"Ne, protože se dneska večer postaráme o to, aby ses bavila tak, jako nikdy předtím," řekne Liv, "jsme v Anglii, v klubu kde je spousta sexy Britů! A nicméně, my jsme Američanky! To tihle kluci naprosto žerou! Chápeš, že nás život nikdy nebyl takhle boží, El," zakřičí na mě Liv.

" Takže zaprvé; mluvíš hrozně nahlas," zamumlám se sevřenou čelistí, "a zadruhé; musím ti připomenout, že jsme tu kvůli fotografování."

"Což je jen jeden z důvodů, proč tu jsme," podotkne Jenny.

"Ne, to není jen jeden z důvodů," namítnu, "a za třetí; odkdy v zahraničních zemích záleží na tom, že jsme Američanky?"

"Uh, vždycky to tak bylo," zamumlá Lana.

"Tak na to si tedy nevzpomínám," odvětím sarkasticky.

"Podívej, Ello, se vší vážností," promluví na mě Liv vřele, "byla jsi s ním dva roky. A zapomněla jsi, jaký to je si užívat života. Proto mi věř a bav se tu s námi."

addictive (H.S.) TRANSLATIONKde žijí příběhy. Začni objevovat