Divné?

280 22 1
                                    

-Chill-

Zase se tu nudím. Je to tady strašný. Kdyby tady byl aspoň Tinus, ale on je přes den prostě vzhůru.

Jen tak ležím na té jediné posteli, kterou tady mám. Najednou ucítim na ruce tlak. Jakoby je jí dotýkaly jiná ruka. Ale nikoho tady nevidím.

Tuhle ruku bych poznala kdekoliv. Byla Tinusova. Prohlížela jsem si ruku, na které jsem cítila dotek. Že bych se probouzela?

-Martinus-

Zase u ní sedím. Nejradši bych ale spal, protože bych jí chtěl objímat. Vypadá straně slabě, ale prý se to pořád zlepšuje. Doktor už pomalu vylučuje možnost odpojení. Za což jsem samozřejmě moc rád.

Hladím jí po ruce. Vím, že to necítí, ale já ano, takže nepřestanu.

Na chvíli jsem od ní odklopil zrak a zadíval jsem se na ten stroj, co jí zaznamenává tep srdce. Najednou jsem ucítil pohyb.

Obratem jsem se na ni podíval. Nejdřív do obličeje, ale ten nejevil žádnou známku života. Ale její ruka ano. Bříškem palce přejížděla po mé ruce.

Připadám si jako bych jí znovu viděl poprvé. Ten úžasný pocit jejího doteku je k nezaplacení. Teď hned bych jí objal, kdyby nebyla napíchnutá na všech těch přístrojích.

Rychle jsem vstal a šel zavolat doktora. Ten co nejrychleji přiběhl. Důkladně jí prohlédnul.

,,Je mi líto, ale muselo se vam to zdát." Řekl sklesle.

,,To to n-ne, já... já jsem to viděl a cítil." Snažil jsem se ho nějak přesvědčit, ale marně.

,,Určitě se ještě neprobouzí." Řekl a odešel z místnosti.

Já jsem si sedl zpět k ní. Rukou už nepohybuje.

,,Bože, Chill!" Rozbrečel jsem se. Tak strašně moc chci, aby už se vzbudila. Aby tady byla se mnou.

Po chvilce pláče jsem vedle ní usnul.

-Chill-

Dotek na ruce pomalu ustupoval. Přijde mi to strašné, jakoby mizel kousek mě.

Najednou mě někdo zezadu objal. Hned jsem samozřejmě poznala, kdo to je.

,,Tinusi," Otočila jsem se a objala ho ještě jednou. Zase tu byl se mnou. To znamená pocit bezpečí.

,,Cítil jsem, jakoby jsi pohla rukou." Zadíval se mi do očí.

,,Já jsem zase cítila tvůj dotek, ikdyž jsi tady nebyl." Podívala jsem se mu do očí a hned se mi začaly tvořit slzy.

,,Shhhhh," Přivynul si mě do obětí a začal mě hladit po vlasech. Vzlykaka jsem mu do trička.

,,Miluju tě!" Řekl, když se odtáhl a znovu se mi zadíval do očí.

Začal se pomalu přibližovat. Když už naše rty dělily jenom milimetry, tak se na chvíli zastavil. Pak už ale udělal jediný pohyb a naše rty se spojily. Po chvilce Martinus svými rty pohl proti mým. Trochu jsem se zarazila, ale pak jsem začal spolupracovat.

,,Taky tě miluju." Šeptla jsem, když jsme se odtáhli. Opřeli jsme si o sebe čela. Po krátké chvilce Tinus zase zmizel. Já jsem s brekem zapadla do postele.

Teď už nevím jestli brečím smutkem, protože tu zase není, nebo štěstím při vzpomínce na ten polibek.

-Martinus-

Probudil jsem se. Musel jsem se trochu protáhnout, protože spát v sedě, jenom opřený o postel, je na moje záda náročné.

Podíval jsem se na ní. Musel jsem se usmát. Všechno to bylo tak skutečné. Kéž už by se probudila. Tak moc bych si to přál.

,,Tinusi?" Vešel do pokoje Marcus.

,,Hm?" Otočil jsem se na něj. Nevypadal, že by nesl dobré zprávy.

,,Táta volal, že nás potřebujou ve studiu."

,,Co!? Nemůžu jí tady nechat."

,,Já tě chápu, Martinusi, ale musíš pochopit, že tady nejde jenom o tebe. Já už mu několikrát řekl, že teď prostě nemůžeme, ale producent přitlačil tátu na zeď. Prý když se zítra nedostávíme, tak nám zruší smlouvu." Řekl sklesle. Nevěděl jsem, že to kvůli mě už odmítnul.

,,Dobře, jen mě tu ještě chvíli nech."

,,Jdu ti sbalit, máš půl hodiny." Odešel.

,,Chill," Povzdechl jsem si. ,,Kdybys tak věděla," Vzal jsem si její ruku a pohrával si s ní.

,,Takže, vy musíte odjed?" Vstoupila do pokoje Anna.

,,Bohužel, ale nejradši bych tu zůstal." Povzdechl jsem si.

,,Jak je tohle možné?" Přišla blíž a zadívala se na nás dva. ,,Máš přece tolik fanynek. Máš si z čeho vybírat. Tak proč zrovna Chill. A neříkej, že tě okouzlila natolik, že jsi kvůli ní jel přes půlku Evropy."

,,Sen." Sklopil jsem pohled a vzpomněl si na ten první sen. Lekla se mě tak, že světela z postele. Musel jsem se nad tou vzpomínkou usmát.

,,Potkali jsme se ve snu. Ty sny měla vždycky stejné. Myslel jsem si, že je to jenom jednostranné, ale potom jsem mluvil s Lily a ta mi pověděla o jejích snech. V tu chvíli jsem věděl, že je to oboustranné. Teď vždycky, když usnu, tak jí vidím. Ona té tam teď pořád, ale já se jednou za čas musím probudit. Já vím, že to zní šíleně, ale je to tak." Dokončil jsem svůj monolog. Bál jsem se, že se mi vysměje.

,,Já ti věřím," Položila mi ruku na rameno. ,,To je prostě odsud." Řekla a obejmula mě.

,,Tinusi, jdeme!"

Tak co myslíte, probudí se?
Děkuju za hvězdičky<3

Caroline 💜

The dream reality (M&M)Where stories live. Discover now