#sadlife | yoonmin | CZ překlad

41.2

„Co chceš dělat teď?" zeptal se Yoongi, když odcházeli od McDonalds.
„Ukaž mi to tady, Mapo-gu je úžasné!"
„Ani ne,... ale dobře, pojďme."

Yoongi Jiminovi ukázal některá známá místa a jeho oblíbená místa, kam rád chodí, když chce být sám, nebo místa, kde si prostě sedne a píše texty. Ze začátku to bylo celkem trapné, ani jeden z nich nic neříkal, jen se usmívali a Yoongi tomu mladšímu trošku vykládal o různých místech. Ale jakmile spolu začali mluvit, nemohli přestat. Yoongi nikdy tak moc nemluvil o hloupých věcech, jako například proč musí existovat tělocvik a všechny nezajímavé předměty. Nebo proč je podzim lepší než léto nebo proč musí být jídlo tak drahé a mnoho dalších divných témat. Ale Yoongi nebyl tolik šťastný od té doby, co ho opustil jeho přítel Namjoon.

Jimin je doopravdy skvělý kamarád a Yoongi je šťastný, že s ním může být. Yoongi si ani nepamatuje, kdy se naposledy tak moc nasmál. Jimin je prostě hloupoučký a bláznivý kluk, kvůli kterému se Yoongi smál pokaždé, když z úst vypustil něco vtipného.
Mluvili spolu doslova o všem, vypili pár smoothie, chodili kolem města a vyfotili pár selfie. Jako vždy, čas letí. Už odbylo sedm hodin večer a Jimin musí jít na vlak, který mu jel o čtvrt na osm. Když si sedli na lavičku, z nějakého důvodu nastalo trapné ticho. Ani jeden z nich nechtěl, aby jejich vtipné konverzace, „nudné navštěvování památek" nebo stupidní představy, které oba měli, skončili. Je fakt deprimující vědět, že se nemůžou vidět každý den a že od sebe bydlí 50 minut vlakem.

Jiminův vlak přijel a oba věděli, že je načase se rozloučit.

„Děkuju ti za pěkný den," řekl ten starší, než si Jimina přitáhl do dlouhého objetí. Objetí bylo delší, než by mělo, ale to jim bylo jedno – bylo to příjemné, takže se objímali několik minut. Yoongi Jimina od sebe jemně odtáhl a naposledy se na něj usmál, než ten mladší nastoupil do vlaku, poté co zářivě zamával a řekl „ahoj".