27.

253 57 0
                                    

Tatínek… on plakal, maminko.

Možná jsem teprve v ten den pochopila.
Pochopila proč lidé nesnáší déšť.
Umírají blízké osoby.
Ale i tak.
Déšť je nádherný.
Tvá křídla byla nádherná.
Víš maminko.
Mám tě moc ráda.
Nemohli jsme tě ani v rakvi vidět.
Jen jsme mohli poděkovat, že jsi tady s námi tak dlouho vydržela.
Tatínek plakal více než já.
Až teď ukázal jak tě má rád.
Kéž by ti to mohl říct.
Taky jsem ti chtěla opakovat jak tě mám moc ráda.
Že tě tu potřebujeme.
Že jsi pro nás vším

Andělská nemocDonde viven las historias. Descúbrelo ahora