Night Fix by wildkidzz

22. Hard 2 Face Reality

 Veronica Cole 

Vzbudila jsem se na začátku strašného snu, kde jsem byla svíjena v sevření gigantického hada, ale ihned to zmizelo, protože jsem si uvědomila, že Justin jen zpevnil sevření na mém pasu a přemístil si tvář mezi mou hlavu a rameno. Mé bití srdce se rychle uklidnilo a zhluboka jsem se nadechla. Podívala jsem se na hodiny a došlo mi, že je přímo čas na to, abych vypnula budík předtím, než zazvoní. 

Vymotala jsem se z Justinova držení, vstala a protáhla se předtím, než jsem se vedle sebe podívala na spícího kluka. Usmála jsem se, když vzpomínky ze včerejší noci přešli přes mou mysl. Byla to zdaleka nejlepší noc mého života. Přichytila jsem se u toho, jak se slabě usmívám jako hlupák a pomalu vstala. 

Podívala jsem se do okna, abych zjistila počasí předtím, než otevřu mou skříň a vezmu si nějaké legíny, velký svetr a conversky. Bylo to jako líný den. Odešla jsem do koupelny, pomalu zavřela dveře od mého pokoje, abych toho ospalce nevzbudila. 

Když jsem byla osvěžená a zpět v pokoji, Hodná Rori byla pryč. Věděla jsem, že je Zac dole, přeběhla k posteli a doslovně na Justina skočila. “Vstávej!” Vyjíkla jsem. Justin hlasitě zasténal, překulil se na břicho a dal si polštář přes hlavu. Vzala jsem další a uhodila ho jím do zad. “Vstávej, vstávej, sluníčko!” Zasmála jsem se.

 “Zmlkni!” Slyšela jsem tlumený ston. Odhodila jsem svůj polštář a měla prázdné ruce, vzala jsem jeden z jeho hlavy a vzala mu ho. “Ne!” Zakňoural jako malé dítě. Když jsem viděla jeho rozcuchané vlasy, začala jsem ho opět překulovat na záda. Justin mě škádlil. “Jsi strašná.”

 Vyplázla jsem na něj jazyk a vstala z postele. Má mise byla splněna. “Už jsem tě nechala spát dost dlouho!” Přemístila jsem se k mému stolu, kde jsem si rychle sbalila knihy do mé tašky. Otočila jsem se a uviděla Justina, který se opět snažil usnout. “Justine!” Téměř jsem zakřičela, ale udržela jsem se.

 Slyšela jsem něco o pěti minutách, prosím tě, zlato, ale já nemám soucit. Vzala jsem malou skleničku z nočního stolku a vylila ji na něj. Vyskočil a jeho vlasy byly do všech směrů. “Odejdi. Hned.” Zasmála jsem se a ukázala na okno. 

Justin zakňoural a vstal. Začal stlát postel a já se usmála, přemístila jsem se k němu a pomohla na druhé straně. Jak jsme spolu pracovali, tak jsme mluvili. “Takže dneska ve škole...” Justin se odmlčel.

 “Budeme se chovat jako kdyby se nic nestalo.” Dokončila jsem. Chovat se jako kdyby se nic romantického mezi mnou a Justinem nestalo je nemožné, ani nevím jaké to bude, ale musím to nějak udělat. “Takhle Zac nic nezjistí.” Povzdechla jsem si a vzala polštář, který dříve byl na Justinově hlavě ze země. 

Justin opakoval můj povzdech. “Máš pravdu.” Vzal svůj vlastní polštář. “Budeš mi chybět.” Slabě se na mě usmál a dal polštář na postel.

 Mé břicho se naplnilo motýlky a opakovala jsem úsměv, položila jsem polštář na teď ustlanou postel. “Taky mi budeš chybět.” 

~

 Když paní Fisher mluvila, psala jsem si poznámky a snažila se zachytit tolik informací, kolik je možných. Ta dáma byla ve svém světě, bylo jasné, že třída absurdně neposlouchala.

 “Psst!” 

Odtrhla jsem si naplněný papír poznámkami z bločku, otočila ho tak rychle jak to bylo možné, abych nezameškala jediný poznatek naší učitelky. 

“Pssssst! Ronnie!” 

Někde v zadní části mysli jsem slyšela zvuk, ale odstrčila jsem ho, soustředila jsem se na nové téma, které jsme se dneska učili, určitě to bude za pár týdnů v testech.