-Cassidy-
'T-ty mě znáš?'Párkrát zamrkal.
'Nejspíš.'Zamumlala jsem.Nemohla jsem vzpomenout odkud'.
'T-to není možné.'Protočila jsem očima.
'Jsi Ryanem Butler?'Přikývl.
'Jsi nejlepší kamarád na světě.'Zamumlala jsem mu do hrudi.
'Vždycky tu budu pro tebe.'Potřásla jsem hlavou.
'Potkali jsme se na party.'Zašeptala jsem,najednou se mi všechno vybavilo.Vstal a přitáhl si mě do objetí.
'Jsem tak,rád že si si na mě vzpomněla.'Zamrmlal mi do vlasů.
'Nikdy bych nezapomněla na svého nejlepšího kamaráda.'Víc jsem ho stiskla.Jeho objetí mi doopravdy chybělo.
'Ryane.'Ten ,jehož jméno pořád nevím promluvil hrubým hlase.Ryanem se odemně odtáhl a sedl si nazpět.Přejela jsem všechny znovu pohledem.Zastavila jsem na dívce,která vypadala doopravdy výstředně.Podívala jsem se jí do očí.
'Jak jsi mi to mohla udělat?'Vykřikla jsem na ní.
'Byli jsme opilý!'Zoufale se potáhla za konečky.
'Alkohol tě neomlouvá!'Vyběhla jsem ven z tohohle domu.
'P-poznáváš mě?'Laura,nahodila jsem nechápavý a hraný výraz.
'Měla bych?'Zamumlala jsem.
'Dost,jdeme nahoru Cass.'Odkud' zná mou přezdívku?Chytl mě za ruku,nacož jsem nepřijemně zavrčela.Táhl mě do schodů,otevřel pokoj bylo tu všechno fialové.
'Od ted' můžeš tenhle pokoj považovat za svůj.'Uviděla jsem hnědookýho chlapce,jemně mě políbil na tvář.
'Takže mě nechceš ve své pokoji?'Uraženě jsem vystrčila spodní ret,který hravě zkousl.
'Samozřejmě,že chci.'Chytla jsem si svou hlasu.At to sakra přestane,nechci aby se mi tyhle vzpomínky vracely.Kvůli nim cítím větší prázdno ve svém srdci.Kdo je ten hnědooký chlapec?Proč mám sním tolik vzpomínek?Jaký jsme měli vztah?Co,když na mě zapomněl?
'Cass,je ti něco?'
'Chci sakra vědět tvoje jméno!'Vykřikla jsem.
'Nemůžeš ho vědět.'Zašeptal.
'Proč ne?'Zoufale jsem promluvila.
'Co,kdyby sis na mě vzpomněla?'
'A to právě chci!'
'Ne.Nedovolím aby sis na mě vzpomněla.'
'Proč ne?'Nechápala jsem ho.Proč tohle říká?
'Bojím se,že odejdeš.'Stímhle odešel a nezapomněl zamknout dveře.
Patřil snad do mé minulosti?
