-Cassidy-
Ležela jsem na posteli a dívala se do stropu,který nebyl ničím zajímavý.Ten kluk,patří do mé minulosti.Nepamatuji si jeho jméno ale tvář ano.Povzdychla jsem si,co když byl pro mě doopravdy důležitý?Samozřejmě,že byl když mě miloval.Nejspíš jsem ho milovala taky,což vytváří úzkost v celém mém těle.Co,když si na něj vzpomenu a všechny city k němu zase začnu cítit?Co,když k němu něco cítím ipřesto,že v podstatě o něm nic nevím?Hrála jsem si řetízkem,který vysel na mém krku.Nevím,od koho jsem ho dostala ale líbil se mi.Bylo to srdíčko zdobené malými falešnými diamanty,držící na stříbrném tenkém provázku.Dveře od pokoje se otevřeli,byl tam on.Jeho maska mu zakrývala polovinu obličeje,vypadal tak trochu jako Jason z hororu pátek třináctého.
'Nechovej se jako děcka a pojď se najíst.'Jeho hlas byl chladný.
'Nemám hlad.'Zamumlala jsem a odvrátila od něj pohled.
'Já se tě neptal jestli máš nebo ne.'Zavrčel,ještě mi tu začni štěkat.Protočila jsem očima a vstala.Kam se poděl celkem milý chlapec.Chytl mě za zápěstí a tahal mě dolů schody.Chtěla jsem ho nakopnout do jeho manekýnského zadku.V kuchyni seděli pro mě neznámý kluci,Ryan a Laura.Ten idiot se mnou doslova hodil na jednu ze židlí.
'Idiot.'Zavrčela jsem.Nikdo se mnou nebude zacházet jako s hadrou.
'Co si řekla?'
'Slyšel si.'Ušklíbla jsem se na něj.
'Vtom případě ty si děvka.'Ušklebek mi vrátil.Ironicky jsem se zasmála.
'Doopravdy?Tak by ses měl nazývat ty.Já tě nepodváděla.'Jeho úsměv zmizel,nacož ten můj se zvětšil.
'Odpustíš mi to někdy?'Zakřičel.
'Nemám důvod.Jsi pro mě prakticky cizí.'Talíř,který ležel na stole odhodil do zdi.
'Vypadnite,hned.'Všichni poslušně vstali,kromě mě.
'Nevěřím,že ke mně nic necítíš.'Pokroutil hlavou.
'Radši tomu věř,protože miluju Travise!'Rozhodila jsem rucemi kolem sebe.
'Kdyby si ho milovala,nelhala by si mu.'Nechápavě jsem skrčila obočí.
'Vím všechno.Když chtěl aby ses k němu nastěhovala,řekla si mu že ti ro rodiče nedovolí.Lhala,si mu když si mu řekla že ho miluješ.Lhala si,mu když si mu řekla že je pro tebe ten jediný.'Srdce mi přestalo na chvíli bít.
'Jakto,víš?'Zašeptala jsem a sklonila hlavu.
'Zajímám se o lidi,na kterých mi záleží a obzvlášť o lidi,který miluju.'Čupl si a položil své ruce na má stehna.Jeho oči zaběhly k mému řetízku.
'Pořád ho nosíš.'Zašeptal.
'To je od Tebe?'Položila jsem své ruce nad ty jeho.Mohla jsem vidět,jak se slabě usmál,když propletl naše prsty.
'Dal jsem ti ho na naše roční výročí.'Přivřela jsem oči,když mi hlavou proběhla vzpomínka.
'Je to tu kouzelné.'Zašeptala jsem při pohledu na Stradford,mohli jste vidět jenom světla pouličních lamp,či rozvícené místnosti.Stoupl si za mě,odhrnul mi vlasy a na krk mi zapl řetízek.Podívala jsem se na něj.Otočila se k němu.
'Je nádherný,děkuju.'Pohladila jsem ho po tváři.
'Všechno nejlepší k našemu výročí.'
'Miluji Tě.'Zašeptala jsem mu na rtech.
'Vzpomínám si.'Usmál se.
'Promiň,že jsem byl na Tebe nepříjemný.'Objal mě,svou hlavu položil do záhybu na mém krku.Všimla jsem si,jak perfektně do něj jeho hlava zapadá.Položila jsem si svou hlavu na jeho rameno.Voněl doopravdy dobře.
'Fetuješ mě?'Zašeptal mi do ucha jeho sametový hlas.
'Voníš doopravdy dobře.'Políbila jsem ho na kůži pod uchem,zachvěl se a dlouze vydechl.Milovuju vliv,který na něj mám.
'Slibuji,že si vzpomenu na tvé jméno.'Odtáhla jsem se od něj a zlehka ho políbila na koutek úst.
**
Promińte za chyby,část jsem psala v letadle protože 10 hodinový let není nic pro mě.Děkuju,za komentáře na minulé části!:)
A masku si nemůže sundat tak rychle,protože by potom neměl tenhle příběh smysl:)
