Texting With Magcon Boys *CZ STORY*

22.část

Cameronův pohled

Do mé tmy začalo pronikat světlo a já konečně mohl otevřít oči. No. Hned jsem je zase zavřel, protože ještě nebyli připravený na světlo. BOŽE. Moje hlava asi vybuchne. A že by mi bylo dobře od žaludku, to taky není. Otevřel jsem na druhý pokus oči a všiml si vedle mé postele kýblu. Někdo mě má rád. Hned jsem se nad kýbl naklonil a vyzvracel do něj obsah svého žaludku. Když už to bylo vše, tak jsem si lehl a až teď jsem si všiml, že jsem v nemocnici. Ano, já vím. Brzo jsem si všiml. A až teď jsem si všiml, že se mnou někdo tu mini postel sdílí. Byla to El. To je zlaté, že je tady se mnou. Ale v hlavě jsme teď měl jenom otázky. Proč jsem tady?  a Co se stalo?  Otázky tohohle typu se mi v hlavě hemžily a já na ně neznal odpověď.

,,Ty žiješ?!" vykřikla vedle mě El a já se strašně lekl. Začala mě umačkávat v objetí. ,,Came promiň," začala brečet.

,,Co jsi udělala brouku?" uchechtl jsem se a usmál se na ni.

,,To kvůli mně tady jsi. Hay mi všechno řekl," začala mi brečet do hrudi. Byl jsem bez trika, ale neřešila to. Což mi přišlo divný, takže musela udělat něco vážného.

,,El, já si nic nepamatuji," zvedl jsem ji hlavu, aby mi koukala do očí.

,,Byli jsme v baru a já šla tancovat s Jasonem a celkem jsme se o sebe třeli, ty jsi se naštval, koupil sis láhev vodky, tu jsi po cestě domů vypil a potom si doma omdlel. Promiň. Promiň. Promiň," zase začala brečet.

,,Šššš. Klid. Nejsem na tebe naštvaný dobře?" doopravdy nejsem. Zas tak hrozný to není. ,,Hele není ti špatně?" zeptal jsem se ji s obavami.

,,Jo. Strašně mi třeští hlava a ještě víc, když brečím," zasmála se a já s ní.

,,Hele, nechci tě vyhánět, ale co kdyby si se šla podívat na Toma? Už jsi ho dlouho neviděla," usmál jsem se na ni.

,,Came, ty jsi geniální!" vyšvihla se do sedu.

,,Já vím," usmál jsem se a poté se zasmál. Ona semnou.

,,Tak pa a napiš do skupiny, že jsi vzhůru," mrkla na mě a už si to pelášila z mého pokoje. A já napsal do skupiny.

💕P O T R A T I💕

💨Kanón💨: Jsem vzhůru🙌🏻😂

🦕Dinosaurus🦕: Super můžeme tam?

💨Kanón💨: Jop. El šla k Tomovi, takže budeme sami kluci😂

🍕Žroutík🍕: Dáme grupáč?😂 (Pozn.a. Píšu to tak, jak se to čte😂)

💨Kanón💨: Prase!😂

🚌Auťáček🚌: Za chvíli jsme tam, už nasedáme do auta.

🦕Dinosaurus🦕: Omyl Nashvile! My nasedáme do auta a zase čekáme na Tebe, až se vyprdelíš!😂

Nashovi to vždycky trvá. Už se na ně celkem těším. Snad budou po té chlastačce v pohodě.

Eliin pohled

Mířila jsem si to k Tomovi. Vešla jsem tam a přišlo mi, jak kdyby vypadal hůř. Ale to je blbost. Lehla jsem si zase k němu, koukala do stropu a povídala a povídala.

Asi za pět minut to tady začalo všude pípat. Hned jsem vstala a vyběhla na chodbu.

,,POMOC!!!!" zakřičela jsem, co nejvíc nahlas jsem mohla. Přiběhl doktor Faling a vpadl na Jip. Já jsem tam chtěla jít za ním, ale nepustili mě. ,,Vy to nechápete! Já tam musím! No tak!" chtěla jsem se jim vytrhnout, ale nešlo to. Najednou vyšel doktor.

,,Slečno Perovská, je mi to líto. Nemohli jsme pro něj více udělat," smutně se koukal.

,,C-Cože?" začala jsem koktat.

,,Váš přítel pan Athlete je bohužel mrtvý. Čas úmrtí je 9:48. Upřímnou soustrast," koukal na mě.

,,Můžu ho naposledy vidět?" řekla jsem nepřítomně.

,,Samozřejmě a zavolejte panu Athlete," řekl a šel pryč. Měl pravdu. Čapla jsem telefon a začala volat Nashovi.

,,Princess? Kde jsi?" cítila jsem, že se usmívá. ,,Heej? Co se děje?" zněl ustaraně.

,,Můžeš přijít?" vypadlo ze mě nakonec.

,,Kam? Proč? Co se děje?" začal se vyptávat.

,,K Tomovi. Umřel," začala jsem brečet a típla jsem to. Za chvíli někdo vpadl do pokoje. ,,Nashi," rozbrečela jsem se ještě víc a šla ho obejmout.

,,El, tak moc mě to mrzí," hladil mě po zádech a dával mi pusy do vlasů.

,,Můžeš zase odejít, prosím? Chci se s ním rozloučit," podívala jsem se mu do očí. Jenom přikývl a odešel.

,,Tome? Jak si mi to mohl udělat? Nechat mě napospas tomuhle světu. Kdyby se mi ta tvoje sestra dostala pod ruce, tak bych ji zabila taky. Proč zrovna ty? Ty si to nezasloužíš. Není to fér, chápeš? Na světě je tolik lidí, co chtějí zemřít, nebo tolik hajzlů, ale musíš umřít zrovna ty. Ten, který je hodnej a nikomu by nikdy nic neudělal. Kdyby si mi jen řekl, že tě sestra mlátí. My by jsme to vyřešili. Ale ty ne. Mohli jsme teď být spolu a koukat na Toy Story," usmála jsem se. ,,Slib mi, že na mě budeš dávat ze shora pozor, a že se tam jednou spolu setkáme a budeme koukat celý posmrtný život na filmy. Mám tě ráda, jak jsem ještě nikoho neměla. Miluji tě Tome Athlete. Ale ty víš jak to myslím," uchechtla jsem se. ,,Pamatuješ? To jsme vždycky říkali, když jsme řekli 'Miluju tě'. Nevím jak to bez tebe zvládnu. Bez tvého humoru. Bez tvé ochrany. Bez tvé starostlivosti. Bez tvé náladovosti. Bez tvého smíchu. Bez tvého úsměvu. Bez tvých vlasů. Bez tvého obličeje. Bez tvých potetovaných rukou. Prostě bez tebe. Bože byla jsem na tomhle všem závislá a najednou je to pryč. Všechno. Úplně všechno. Jediný co mám, jsou vzpomínky a fotky. Byl jsi to nejlepší, co mě mohlo v životě potkat. Nikdy na tebe nezapomenu a svým dětem a vnoučatům budu vyprávět o tobě. O tom, jak si bojoval až dokonce. Že jsi se nevzdával. Protože lidi by se vzdávat neměli. Nikdy. A taky že jsi to neudělal. Jsi moje všechno. Bože co budu dělat? Sama nevím. Někdy se ozvi. Dej mi někdy nějaký znamení, že tu jsi pořád se mnou a pro mě. Miluju tě Thomasi Athlete," dala jsem mu pusu a odešla jsem z Jipu. Sedla jsem si přede dveře a začala brečet. Proč zrovna on?  Momentální otázka, která ne a ne se dostat z mé hlavy.

••♡••

Ahoj 🙌🏻

To by bylo všechno z dnešní kapitoly.. Tahle kapitola je sice krátká, ale je celkem dojemná.. A já jsem tam po tom monologu, už nechtěla pokračovat.. Chtěla je to prostě utnout, tak jsem to utnula..

Ilysm🌻🖤

Páčko❤

Romanka💘