19.

113 25 1
                                    

Pevně svíráš mou ruku, jako bych ti měl utéct, když jdeme parkem a prochází kolem nás nějaký muž.

To si vážně myslíš, že je hezčí než ty? Otáčím se za ním a ty okamžitě odfrkáváš.

„Nemůžu uvěřit, že sis prohlídl toho chlapa přímo přede mnou. A navíc, myslel jsem si, že se ti líbí jen zelenoocí lidé."

„Je mi jedno, jakou má člověk barvu očí, proboha," mručím.

„Všichni tvý nejlepší přátelé mají zelené oči."

Pouštím tvou ruku a s obavami na tebe zírám.

„Nikdy jsem ti své přátele nepředstavil. To jako sleduješ každý můj krok?"

„Ano."

... Jsi stalker a narcis.

Výborně.

amor propriusKde žijí příběhy. Začni objevovat