Nešťastná láska

Láska?

Pohled Karla

Jeli jsme kolem kavárny a mě napadlo se tam stavit.Dopili jsme kávu a po hodině jsme šli domů."Já se musim stavit ještě v obchodu"Řekla Lucka.

Martin jel tedy domů a já jsem taky musel jít.Když jsem vyšel z kavárny tak jsem měl namířeno do parku.V tuhle dobu je tam nejvíce klid. Došel jsem do parku a viděl jsem Lucku jak jde pravděpodobně domů.Šel jsem za ní.Otočila se a já se lekl tak jsem se schoval za strom. Otočila se zpátky a zrychlila.Vylezl jsem a šel znovu za ní,chytl jsem jí za ruku a přitáhl si jí k sobě. Chtěl jsem ji políbit,ale něco ve mně mi říkalo ať to nedělám. Koukal jsem se do jejích cappuccinových očí.

K: A-ahoj Luci. Nechceš doprovodit domů?? Promiň že jsem tě vyděsil. Viděl jsem tě jak jdeš domů a najednou ses otočila a-a-

L: Kájo uklidni se.Nic se nestalo a můžeš mě doprovodit domů.

K:Tak jo.....

Pokračovali jsme v cestě.

Doma

M:"Konečně jsi doma!"Řekl celkem naštvaně Martin.

L:"Promiň ale trochu jsem se zasekla v parku."Řekla jsem se strachem v hlase.Vím že dokáže být celkem agresivní.

M:A proč?"Zeptal se podezřele klidně.

L:"Mazlila jsem se s kočkou."Řekla jsem celkem přesvědšivě.(Proč si neřekla pravdu ty idiote)

M:"Aha,tak já si jdu lehnou."Řekl a odešel.

L:"Dobře, dobrou noc."Řekla jsem po chvilce.

Šla jsem spát.Asi po hodině jsem zapla telefon a koukala co se děje.Viděla jsem jak Karel dává fotky na Instagram.A napsal mi.

K:"Ahoj Lucko!!!"

L:"Ahoj,co potřebuješ?"

K:"Chtěl bych se znovu omluvit za to v parku."

L:"To je v pohodě.Nic se nestalo."

K:"No dobře,doufám že jsem tě  nevzbudil."

L:"Ne ,nemůžu usnout."

K:"Tak si dej mlíko."

L:"Měla jsem už tři,no nevadí usnu tak či tak."

K:"Tak jo,tak dobrou noc."

L:"Ahoj."

Vypla jsem telefon a přemýšlela o tom co se za ten den všechno stalo.Po cca 30.minutách jsem usnula.