12 Hours of Punishment [RIREN] / Paused

⚜️ 11 ⚜️

Po chvíli co mlčíme, začne konečně pro mě onen zajímavý rozhovor....

,,Pane Ackermane.." začne. ,,Ve skutečnosti jsme jedna z nejtajnějších organizací v Korei. Děláme jeden speciální výzkum a když už jsme s ním chtěli skončit, objevil se úkaz, že náš výzkum nebyl zbytečný." Co prosím ?! .... o tomhle mi ten starej hajzl, kterej si říká můj šéf, neřekl. ,,Potřebujeme aby jste ho nenápadně přivedl, tak aby vám důvěřoval." jen jsem přikyvoval. Když mi to dovysvětlil, řekli kde zhruba se má pohybovat a stejně tak rychle jak jsem se dostal dovnitř, jsem se dostal i ven. Tentokrát normálním východem, takže jsem vylezl na nějaké ulici. Vzal jsem si GPS a došel do nějakého centra. Tam jsem si stopl taxi a řekl mu ať jede na letiště. Protože, co jsem se tak dozvěděl, tak ten spratek žije někde v Japonsku, aspoň že tak.

Probudím se v posteli, zase. Achjo~ povzdechnu si. Zvednu se a mířím si to ven z pokoje. Vyjdu ven a kolem jen dlouhá chodba. Absolutně jsem netušil kde jsem a tak jsem se vydal prostě jedním směrem. Došel jsem do velký haly. Tady je mi to povědomý. Proběhlo mi hlavou...Nojo že mi to nedošlo hned. Jsem u nějaký tý Mu-Ma-.....Mikasy.. asi. A říkala něco o tom co se mi stalo ...a-a..... začalo se mi všechno vybavovat a mně se spustily po tvářích slzy. Chvíli jsem takhle stál a brečel, když najednou cvakly nějaký dveře a z nich vyšla M-Mikasa?.... ,,A-ahoj"...Jen mi kývla hlavou na náznak pozdravu a šla do kuchyně. Jdu za ní, po chvíli se otočí a já stuhnu na místě. Jen se začně smát a já s ní. Zanedlouho se rozpovídáme a zjistím, že je vlastně docela v pohodě. Po asi dvou hodinách, co jsme si povídali a já zjistil že jsem omdlel, jsme udělali večeři a po zbytek večera jsme zase koukali na filmy.

Když jsem přiletěl opět do Japonska, pomalým tempem jsem si to mířil k východu. Chytil jsem taxi a po cestě přemýšlel jak si mám u toho spratka získat důvěru. Když jsem viděl, že se blížíme k mému domu, vytáhl jsem peníze, které jsem podal řidiči a s poděkováním vytoupil z auta. Hned jak jsem vlezl do domu, zavřel jsem nohou dveře a kufr postavil do chodby. Došel jsem si udělat večeři, kterou jsem mimochodem nesnědl ani celou, a šel si lehnout. Aaaaa jsem unavenej jako prase.... zanadávám si a opět s myšlenkama na tu misi se potápím do bezesného spánku.

•••••••••••••••••••❤️••••••••••••••••••

Nebudu se vám tady z ničeho vymlouvat, takže se jen omlouvám za neaktivitu. Dále taky chci poděkovat za počet reads.... to je vážně něco 😭❤️.....
To bude asi zase vše .... jen doufám že se líbí, nebo ještě někoho baví 🤔...
A jak jste si vlastně užili první den ve škole ? někdo nějaký trapas ? nebo jste to měli v pohodě ?....... 😂

MOC SE OMLOUVÁM ZA SHITEU KAPITOLU

a u další zase ahoj......
MarshMellow