Save me ✔

-11-

Melanie

,,Mrzí mě, že jsme kvůli mé hlouposti nemohli zajít v sobotu do toho kina," povzdychnu si a prsty obkreslím Jasony břišní svaly.

,,Nedělej si s tím starosti. Zajdeme jindy," políbí mě do vlasů a pak se zhluboka nadechne. ,,Budeme muset vstát. Za hodinu mám trénink," hlesne. Zvednu se do sedu a následně na to si obléknu spodní prádlo. Oba jsme se oblékli a Jason si vzal sportovní tašku. Pak jsme nasedli do jeho auta, kterým mě zavezl až k nám domů. ,,Večer se ti ozvu, ano?" skloní se ke mně a dlouze mě políbí. ,,Miluju tě."

,,A já tebe," ještě mu pošlu vzdušnou pusu a pak vstoupím do našeho domu. 

,,Nazdárek, sestřičko," ušklíbne se na mě můj bratr Zach. To, co ale upoutá mou pozornost, je kluk za ním. Ten kluk, který se mi celý den vyhýbal.

,,Nicku," překvapení v mém hlase se nedalo skrýt. 

,,Tvůj bratr mě pozval na jejich zkoušku s kapelou," pokrčí rameny a se pohledem tentokrát otočím na Zacha. 

,,No my odcházíme, ale kdybys chtěla, kluci v garáži tě nikdy neodmítnou," uchechtne se a já ho jemně praštím do ramene, nad čímž se Nick trochu pousměje. Jenže já ho tam nemohla nechat samotného s těmi idioty, včetně mého bratra. Přesně proto jsem odložila svou tašku na botník a vydala se do naší odzvučněné garáže. ,,Vidíš? Říkal jsem, že přijde," uchechtne se Zach směrem k Nickovi a popadne svou kytaru. Něco řekne své kapele a pak začnou hrát jednu z jejich písniček, kterou mimochodem můj bratr napsal. V garáži bylo dost lidí, kteří se pohupovali do rytmu, u toho pili pivo a někteří si povídali na našem starém žlutém gauči, který si Zach od rodičů odkoupil. Samozřejmě, že ho to stálo je tři dolary, protože rodiče na něj nechtěli být přísní. 

,,Říkal, že na jejich zkoušky nikdy nechodíš," podotkne hlasitě Nick směrem ke mně. 

,,Taky, že ne. Jenže tady to je samá banda idiotů a nechci, aby ti svými řečmi vymyli mozek," zažertuju a Nick chápavě přikývl. ,,Od kdy jsi s mým bratrem takový kamarád?" 

,,Sám nevím. Prostě si mě odchytl na parkovišti a pak jsem se probudil tady," pokusí se zavtipkovat, což se mu povedlo. 

,,Jo, to zní jako můj bratr," zasměju se. ,,Vyhýbal ses mi," prolomím řev hudby kolem nás a zaslechnu, jak si Nick povzdychne. 

,,Cítil jsem se trochu hloupě potom, co se stalo u nás doma," pokrčí rameny. To je snad poprvé, co mi někdo řekl něco takového narovinu. 

,,Ještě jednou ti za to děkuju. I Amy. Ona to má teď trochu těžší," pokrčím rameny. 

,,Takže jste si to vysvětlili?" jen přikývnu a on se mile usměje. ,,Měl bych jít. Mám ještě něco na práci. Uvidíme se zítra ve škole," položí kelímek, řekla bych s kolou, na nějaký stolek a bez dalších slov zmizel garážovými vraty. 

***

,,Vlastně by mě zajímalo, jak to Woody myslel. Trochu jsem se v tom ztratila," zasměju se vzpomínce na dnešní hodinu angličtiny, kdy se pan profesor Woody kompletně rozpovídal, až nikde nerozuměl, o čem to mluví. 

,,Myslím, že je naopak dobře, že tomu nikdo nerozuměl. Mohla by ti z té hromady informací bouchnout hlava," uchechtne se. Já nad jeho humorem protočím očima a jemně ho šťouchnu do ramene. 

,,Měla bych jít. Brzy tu bude Jason," povzdychnu si. ,,Tak se měj," krátce ho obejmu a pak se vydám k parkovišti. 

,,Kdo to byl?" Jason se opíral o dveře od řidiče a skrz sluneční brýle sledoval Nicka, který si odemykal své kolo. 

,,Kamarád. Nedávno se sem přistěhoval," kmitnu rameny a natáhnu se k němu pro polibek. ,,Nebuď žárlivý," povzdychnu si, když si se zaťatými pěstmi sedne za volant. 

,,Motá se kolem tebe moc často," podotkne a nastartuje. 

,,Je to můj kamarád. Jasně, že se mnou bude často," protočím očima.

,,Znám takovýhle kluky. Hrajou si na kamarády a pak-" 

,,Dost! Co to s tebou dneska je?" nevěřícně mu pohlédnu do očí, ze kterých doslova létaly blesky. 

,,Omlouvám se. Já jen nemám dnes svůj den," promne si oči a zhluboka se nadechne. 

,,Zase to bereš?" můj hlas ztěžkl. Pamatuju si, jaké to bylo, když jsme spolu začínali. Choval se úplně stejně. 

,,O čem to mluvíš?" nechápavě na mě pohlédne. 

,,Steroidy. Zase je s klukama bereš?" neměl slov. Jen na mě s pootevřenou pusou hleděl. ,,Já to věděla," vydechnu a rychle vystoupím z auta. 

,,Mel, počkej!" vydá se ihned za mnou. ,,Omlouvám se, dobře? Kluci mě k tomu přemluvili. Zítra máme důležitý zápas. Chtěl jsem se jen posilnit," povzdychne si. 

,,A co pak? Vyhrajete kvůli podvádění a pak? Budeš to brát i na závody?" pozvednu na něj obočí. 

,,Ne. Bylo to naposledy. Omlouvám se," pokusí se mě políbit, ale já se odtáhnu. 

,,To už jsem od tebe slyšela tolikrát. Nechápeš, že pro tebe to je jako droga? Jednou začneš a už nepřestaneš. A navíc tě to nutí mi lhát. Mě! Ke mně bys měl být upřímný se vším víš?" do očí se mi nahrnou slzy, které jen tak tak udržím. 

,,Já vím. Mrzí mě to," znovu se ke mně přiblíží a já ho znovu odstrčím. ,,No tak. Kotě." povzdychne si. 

,,Měl bys jí nechat," ozve se vedle nás. 

,,Nicku-" 

,,Nebo co? Je to moje holka, tak se do toho laskavě nepleť," přiblíží se k Nickovi. Jsou podobně vysocí a oba mají hodně dobrou postavu, takže souboj mezi nimi by byl vyvážený.

,,Jasone, jdeme. Hned," chytnu ho za ruku a pokusím se ho dotáhnout k autu. On ale stojí jako přikovaný a dál hledí Nickovi do očí. 

,,Jestli si myslíš, že Mel dostaneš do postele, tak se pleteš," uchechtne se Jason. 

,,Jasone!" okřiknu ho. V té samé chvíli ale schytá ránu od Nicka. ,,Můj bože," vyhrknu a skloní se k Jasonovi, kterému z nosu teče krev. Nick bez dalších slov sebere kolo ze země a odjede pryč. 

,,Co to je kurva za kluka?" Jason se zvedne na nohy a utřese si krev tekoucí s nosu. 

,,Mě bys jet domů," založím si ruce na hrudi. 

,,Mel? To on mě napadl," nevěřícně vydechne a věnuje mi ublížený pohled. 

,,Vyprovokoval si ho. Snad nečekáš, že po tom všem znovu nasednu k tobě do auta?" odfrknu si. 

,,Mel, no tak," chytne mě za ruku. Pohlédnu do jeho očí a jediné, co udělám je, že mu podám kapesník na tu krev. 

,,Dej se dokupy," a s tím se vydám pěšky domů.