Posedlý [Ereri] (I. Díl) ✓

37

Eren mě následuje do kuchyně. Vytáhnu igelitku s nákupem na linku a vytáhnu všechno potřebné. Zaujatě si prohlíží ingredience, které jsem rozložil před nás.

,,Co budeme vařit?"
Zeptá se natěšeně a tázavě se na mě podívá.

,,Co bys chtěl vařit?"
Pozvednu obočí.
Zamyslí se.

,,Něco jednoduchýho."
Zazubí se na mě.

Povzdechnu si a ušklíbnu se.
Následně se ale zamračím.
,,Co jsi předtím jedl, když neumíš vařit?"
Zaptám se s vráskou mezi obočím a otočím se na něj.

Povzdechne si.

,,Buď pizzu, nebo mi vařily holky, co jsem pozval domů."

Zamračím se. Neměli na to právo. Teď už mu budu vařit jenom já. Nebo on mě.

Přitáhnu si ho k sobě za zápěstí a políbím ho, jako důkaz toho, že teď už patří jenom mě.
Okamžitě strne, načež začne spolupracovat. Aspoň už konečně ví, kde je jeho místo.
Odtrhnu se i za cenu silného sebeovládání.

,,Už mám hlad, tak se dívej co máš dělat, Erene."