7.Kapitola

2.3K 101 4
                                    

Nahoře Lorena ve vlčí podobě

Z budila jsem se něco okolo půl 6 ráno a docela sprostě si postěžovala když jsem zjistila že jsem naspala jen 1 hodinu a půl.. Takže docela pochybuju že to tady bude procházka růžovým sadem, jak jsem si z počátku myslela..

No vzhledem k tomu že jsem byla spocená a ubrečená, tak jsem si šla dát sprchu..

Ve sprše jsem se hezky uvolnila a nechala stékat vařící vodu po mých zádech..

Přemýšlela jsem nad tím snem, co to mělo k sakru znamenat.. Ale po chvíli přemýšlení jsem nad tím přece jenom mávla rukou a vylezla ze sprchy, ale stejně mi v mysli utkvěl on a ty jeho zelené oči, které na mě upíral..

No, ale zděšení teprve přišlo až když jsem se podívala do zrcadla a ten tvor co se tam na mě díval měl pytle pod očima a mohl by si hrát na chameleona u bílé stěny...

Jen jsem si vyčistila zuby a nechala to být.. Vlasy jsem si vyčesala do vysokého culíku.. Vzala jsem si obří mikinu po Skyovi a obyčejný černý ryfle, všechno mi bylo velmi pohodlné takže se v tom dalo spát, ale pochybuju že mi projde spaní když jsem tu nová..

Když jsem se podívala na hodiny bylo něco okolo 6 hodiny a já měla ještě spousty času.. Vzala jsem si k snídani jablko a šla to tu prozkoumat...

Chvíli jsem okolo těch obřích budov jen bádala.. Jenže pak jsem zahla za roh a samozřejmě jsem co? No do někoho vrazila a nebýt jeho tak bych asi i skončila na tom tvrdém betonu..
Zachytil mne v ten pravý čas..

Z pohledu Thomase :

Když jsem od té nové holky odešel bylo něco okolo 4 hodiny ráno, ale díky mému spánku jsem spal asi jen 2 hodiny.. No jen jsem se oblékl vyčistil zuby a šel se projít ven, přece jenom mám celkem hromady času který mužů využít na čerstvém vzduchu který se mi v tuto chvíli docela hodil..

Přemýšlel jsem nad tou novou dívkou co na mě byla včera moc milá... Když v tom do mě někdo narazil.. Stačil jsem toho člověk chytit aby nespadl..
Když jsem uviděl ty oči hned jsem věděl kdo to je, ale dělal jsem že vlastně nevím..

" Jsi v pořádku? " zeptal jsem se neznámé krásky která do mne vrazila..

" Ano jsem, ale na to bych se tě měla asi zeptat já, když jsem do tebe omylem vrazila " zasmála se tím nejkrásnějším smíchem který jsem kdy slyšel..

Docela bych si i vrazil za to jak jsem milý na tu holku kterou vlastně ani skoro neznám . Do teď mi připadali všechny holky stejný, ale tahle se od nich liší a taky neječela když jsem za ní přišel ve své vlčí podobě.. Holky byli dobré jen do postele, jinak jsem je nikdy neřešil..

" Omlouvám se ti, že jsem do tebe vrazila " řekla a dívala se mi z příma do očí.. Tohle se mi u ní začínalo líbit.. Vždy se mi koukala jen z příma do očí a neuhýbala pohledem jako ostatní...

" Omlouvat se nemusíš, ale měla by sis dávat větší pozor " řekl jsem a docela se podivil když jsem v jejích očích zahlédl malou jiskru strachu která se skrývala za jakousi maskou..

No když jsem se jí ještě chvíli koukal do těch jejich nádherných očí tak se ten strach vydral na povrch...

Z pohledu Elisabeth :

" Omlouvám se ti, že jsem do tebe vrazila " řekla jsem.. Byl sakra že hezký, no krása by se měla asi od něj učit...

"Omlouvat se nemusíš, ale měla by sis dávat větší pozor " řekl s jeho hlubokým a děsivě pevným hlasem, který mi přišel povědomí..

Díval se mi z příma do očí a když jsem mu bádala v jeho temně zelených očích tak jsem si vzpomněla na můj sen... Měl stejný hlas i oči, vyděsila jsem se a to vážně hodně...

" Promiň už musím jít " řekla jsem a doslova od něj utekla.. Musím uznat že nikdy jsem se takhle člověka nebála jako teď, ani samotný Alfa mě takhle nevyděsí..

" Počkej.. " řekl, ale já už byla celkem daleko a taky mi to bylo upřímně jedno co on říká...

Jenže pak když jsem si uvědomila co to vlastně dělám a že se chovam jako vyděšený dítě co poprvé poznalo jak svět umí být krutý, tak jsem měla chuť si vrazit a to pořádnou perdu...

" Moon byl to jen sen " říkala jsem si sama sobě a měla pocit že blázním však jsem mluvila sama se sebou..

Zastavila jsem se a snažila se uklidnit, ale moc to teda nešlo...

Udělala jsem to co mi vždycky šlo nejlíp a nechala to být přece jenom musím jít do nové školy za novými lidmi a nemůžu si tam vyskakovat jako u nás, ale s tím se už budu muset nějako smířit, ale už nehodlám být na nikoho milá, ale na Blacka budu i tak přece jenom je milý i on...

Nová školo, nový živote tady mě máte..

Black Moon Kde žijí příběhy. Začni objevovat