8. Pláč, balení, odjezd

2.2K 145 12
                                    

,,A ty seš tak ubohá že se bavíš s takovou nickou?" Zařval na zpět a vstal.

,,Ona alespoň nespí s každým druhým a nemění kluky jako ponožky!" A takhle se hádali asi pět minut, než přišla Lucy, že máme jít spát. Samuel se jen zamračil a zabouhl nám před nosem.
Já jsem to psychicky nedala a se slzama se sesunula k zemi.
Nika mě dovedla k posteli a začala mě utěšovat. Já se rozhodla že jí vše řeknu.

,,Víš, už sis asi mohla všimnout, že mě Samuel jaksi šikanuje, no nejhorší je to, že jsem se do něj postupem času zamilovala." A popotáhla jsem.
Niky mi podala kapesník a odpověděla: ,,Hlavně si s ním nic nezačínej, vím jak to dopadne. A jak dlouho už ti to dělá? A co všechno?"
,,No, tak začalo to v prváku, asi v pololetí. Začalo to jen nadávkama a naschválama, ale potom mě začal šikanovat i fyzicky. Nikdo si toho nikdy nevšiml, protože vždy začne když je vylidněná chodba. Jediný den se neobešel bez facky či nadávky. No a právě teď nedávno jsem ho omylem srazila v parku, zadívala jsem se na něj a všimla si jeho očí. Pak se to takhle vyvinulo a jsme tam, kde jsme teď. A neboj, s ním si nic nezačnu, protože si se mnou nic nezačne on."
,,Panebože, o tomhle jsem vůbec netušila." Odpověděla s otevřenou pusou.
,,To nikdo." povzdechla jsem.

Chvíli jsme byly potichu ale pak už jsme se rozhodli jít spát.

Ostatní dny jsme se procházeli po památkách a nakupovali jsme suvenýry. A byl tu den před odjezdem. Za tu dobu co jsme tu byli si sem Samuel dovedl asi pět holek a cucal se tak se sedmi venku.

Samozřejmě mi to trhalo srdce, ale co se dá taky dělat, že? A navíc mě zase donutil ho udělat, panebože fuj. Právě se s Niky balíme. Já si dnes musela koupit minikufr, jinak by se mi do mého, se kterým jsem přijela, žádný suvenýr ani nic podobného nevešlo.

Měli jsme i poslední večeři s Lucy a s její rodinou. Na dnešek Lucy navařila "Švédský stůl" takže si každý dal co chtěl. A jelikož máme sraz ráno ve 4, po večeři a večerní hygieně jsme šli spát.

Ráno nás vzbudila Lucy a rychle jsme se nasnídali. Samuel se na mě furt otráveně díval. Když jsme se najedli a udělali si hygienu, rozloučili jsme se s Anne a Charliem. Lucy nás odvezla k autobusu a taky se rozloučila. Bude mi docela chybět.

Nasedali jsme do autobusu, který nás odvezl k trajektu. Nasedali jsme i do něj a po asi hodince nás doplavil na břeh. Tam čekal další autobus, který nás odvezl už domů. Na Českých hranicích jsem volala mamce že jsme v Česku a u školy budeme asi za 4 hodiny. 4 dlouhé hodiny.

Později

Když jsem došla domů, pozdravila jsem mamku a padla do postele. Všechny zážitky ji řeknu až vstanu.
Ráno jsem za ní hned vystartovala a začala jsem, jak to tam bylo úžasný, samozřejmě jsem ji nic o Samovi neřekla.

Jak jste si užili rok 2018?
Já třeba naprosto skvěle❤️
Vidíme se u příští kapitoly! 💞

Ten Nejlepší/ StudioMoonTVKde žijí příběhy. Začni objevovat