Nejsem tvoje Malfoyi

16.

Draco

*flash back*
Z dlouhého přemýšlení mne vytrhla sova , která zaklepala na okno. Hned jsem poznal co za sovu to je.
Tohle byla matčina sova.
Malé mládě výra.
Jmenovala se Salna.
Zvláští jméno já vím.
Tohle je ale pro moji matku naprosto typické.
Noc nic vraťme se k věci.
Otevřel jsem okno a Salna mi sedla na ruku. Opatrně jsem jí sundal pergamen , který měla uvázaný na noze.

Milý Draco....
Nedávno jsem se dozvěděla , že jsem kmotra.
Ani nevíš jak moc jsem za to ráda.
Ale teď k věci.
Jsem kmotra Eleny Katherine Gilbertové.
Jsem si jistá , že ji znáš.
Chodí do Bradavic do Nebelvíru.
Má se k nám nastěhovat.
Potřebovala bych po tobě , aby
si ji přivedl na Malfoy Manor.

                                    S láskou matka.

Jen co jsem dočetl dopis začal jsem hned jásat.
Splnil se ten sen.
Budeme spolu bydlet.
Jak to ale vezme El?

*end flash back*

Stál jsem u postele Eleny. Hned po přemístění omdlela. No jo no nemá na to žaludek.

Byla tak překrásná , když "spala". Sice její dokonalé hnědé oči byly zavřené , ale to ničemu nevadilo. Pomalu se začala probouzet. Do široka otevřela oči , ale pak je hned zavřela. Nejspíše vlivem světla i když upřímně na Manoru toho světla moc nebylo.

,,Draco?" Zachraptěla.

,,Narcissa je vaše kmotra , hned se k ní budete moct nastěhovat jestli teda ona bude chtít." Zůstala jsem s otevřenou pusou. 'To ne! To tedaa ne!'
Otočila jsem se na Malfoye ten se spokojeně usmíval a Narcissa? Ta byla šťastná? Vážně?

,,C-co to bylo!" Vylétla do sedu. Přisedl jsem si k ní. Opatrně jsem si ji přivinul do náruče. 

,,To byla vzpomínka na sen...." pohladil jsem ji po vlasech. Ona se ke mně ještě víc natiskla. Byl to tak příjemný pocit.

,,Draco? Kde to jsem?" Odtáhla se ode mne a začala si prohlížet místnost.
A je to tady.

,,Eleno slib mi , že teď když ti to všechno řeknu nebudeš jančit," nejistě jsem se na ni usmál.

Nebelvírka povytáhla jedno obočí , ale souhlasně přikývla a s potichým ,,slibuji" se od zmijozela odtáhla. Zmijozel si povzdechl.

,,Jsi v Malfoy Manoru. Musel jsem tě sem přenést na prosbu mé matky. Ona..ona je tvoje...Eleno ty sny je to divné." Po celou dobu co mluvil se koukal před sebe nemohl se podívat na hnědovlasou dívenku vedle něj.

,,Ony ty sny se plní ,viď?" Pípla potichu hnědovláska. Také byla zahleděná před sebe.

,,Nějakým způsobem asi ano." Znejistěl blonďatý chlapec vedne ní.
Chytil ji za ruku , ale ona se mu vysmekla.

,,Narcissa je moje kmotra , že?" Zvedla se z postele. V očích se jí zaleskly slzy.
Chlapec ale stále mlčel.
,,Že ano!" Prudce se k němu otočila. Po tváři ji stékaly slzy.
Zmijozel vztal z postele a slzy ji stíral.

,,Draco? J-já se bojím," objala jej.
Byl zaskočený nečekal to hned jí začal šeptat uklidňujcí slova.

Ozvalo se zaklepání na dveře. Leknutím se hnědovláska od blonďatého chlapce odtrhla.

,,Dále," řekl trochu naštvaným hlasem  zmijozel. Dovnitř vešel malý skřítek.

,,Bellanta se moc omlouvá pane , ale paní chtěla aby vy a slečna Gilbertová přišla za ní," usmála se a po té odešla.

Když se předemnou objevil skřítek.

,,Slečno Gilbertová , já jsem Bellanta chcete nějak pomoci?" Usmála se na mne.
,,Mohla by si mne dovést do mého pokoje?" Usměv jsem jí oplatila. Zavedla mne k mému pokoji. Zalezla jsem dovnitř.

,,U merlina!" Vykřikla.
,,Ona..byla byla v tom.." koktala lvice.
,,Snu," řekli oba náraz. Chvíli se na sebe dívali. Nemohli od sebe oči odtrhnout.

,,Musíme za matkou," prolomil jejich tranz zmijozel. Nebelvírka přikývla.
Neochotně se zamračila , ale poté si jen povzdechla.

Tak se tedy oba dva vydali za Dracouvou matkou. Narcissa je už netrpělivě čekala v salónku.
Tolik se už těšila na svoji kmotřenku
(Je to kmotřenka ne? Teď si nejsem jistá😂😂. Opravte mne kdyžtak! Děkuji mooooc❤❤😂.)
Když v tom zavrzali dveře a její syn i s Elenou vešel dovnitř.
Narcissa se bez otálení zvedla a objala svého syna. Poté pohlédla na Elenu.
Byla tolik podobná její matce. Až na ty oči byli tmavé. Tak jako měl její otec.

,,Eleno máme si toho hodně co povědět. Navíc tu s námi budeš bydlet. O čemž ti Draco už asi řekl," krátce pohlédla na svého syna , ,,jak jsem řekla máme toho hodně a vzhledem k tomu že jste ve škole na tyhle dva dny omluveni což jsem lehce zařídila." Vřele se na oba usmála.
,,Draco ukaž prosím Eleně kde má pokoj," naposledy se usmála než oba vyšli ze dveří.