𝐚𝐟𝐟𝐞𝐜𝐭𝐢𝐨𝐧𝐚𝐭𝐞 | queen borhapcast thebeatles

best friend • ben hardy

year : 2017

ben : 26

(y/n) : 24

place : london, uk

draft : znala jsi ho už od narození, byli jste téměř nerozlučná dvojka, ovšem do té doby než dostal svou první roli a dal přednost kariéře před svou nejlepší kamarádkou - tebou, ale nikdy jsi mu to neměla za zlé, jen ti chyběl, tak moc, že jsi si uvědomila, že tvé city jsou možná víc než jen kamarádské

text

yours pov

Seděla jsem na gauči, zabalená v teplé dece s hrnkem horké čokolády v ruce a pozorovala televizi.
Venku chumelilo a já se choulela v klubíčku u svého oblíbeného filmu.
Byl oblíbený z toho důvodu, že v něm hrál Ben.
Ano, čtěte dobře, ten známý herec Ben Hardy s dokonale vypracovaným tělem a téměř andělskou tváří, tak ho znali všichni. Pro mě to však nebyl takový Ben Hardy, jako pro ostatní.
Pro mě to byl Ben, se kterým jsem se ve třech letech proháněla nahá po zahradě, se kterým jsem si o pár let později postavila bunkr a hrála si na vojáky, ten který mě chránil před všemi ostatními dětmi které se mi posmívali za moje kulaté brýle, byl to pro mě kluk, který mi věnoval svůj první polibek, byl to ten nejlepší přítel, kterého jsem kdy měla.
Ale zároveň to byl Ben, který mě opustil a nechal napospas tomuhle světu.

Když nám bylo asi devět, řekli jsme si, že se nikdy nerozdělíme, že naše přátelství nikdy neskončí, že se jednou až budeme dospělí vezmeme a budeme mít spoustu dětí.
Vím, že je to jen hloupý dětský slib, ale když nad tím tak uvažuju, neměla bych nic proti, teda až na tu kupu dětí, dvě by mi bohatě stačily.

ben's pov

Stál jsem na zasněžené ulici a zíral do jediného rozsvíceného okna v celém domě.
Věděl jsem, že je její.
Vždycky chodila spát později než všichni ostatní, když mohla.

Stačilo jen pár kroků a mohl jsem jí mít znovu v náručí, ale měl jsem strach.
Už je to skoro rok, co jsme se neviděli a já se cítím tak špatně za to, že jsem jí na tak dlouhou dobu opustil.
Mou úžasnou (y/n).
Sice jsme si psali, komentovali si navzájem fotky, volali si a sdělovali si svoje radosti, ale já věděl že uvnitř nás obou to nebylo ono.
Oba nás drásalo, že nemůžeme toho druhého sevřít pevně v náručí.
Když jsem to udělal naposled, loučili jsme se. Odjížděl jsem do Ameriky a ona tak moc plakala.

Vytáhl jsem své promrzlé ruce z kapes a sebral trochu sněhu ze země, který jsem následně vytvaroval do jakési pevné hroudy- sněhová koule by se tomu asi říkat nedalo a hodil ji do toho jediného žlutě zbarveného okna.

yours pov

Moje víčka pomalu klesala, když v tom se za mými zády ozvala poměrně velká rána.
Ihned jsem nadskočila a otočila se směrem k oknu.
Vypadalo to jakoby do něj někdo hodil sněhovou kouli, ale kdo by něco takového dělal?
Pomalu jsem se zvedla a opatrně ho otevřela.

,,Nebyla ta rána moc velká?" Uslyšela jsem povědomý hlas a rychle vykoukla ven.
Ben.
Zalapala jsem po dechu, když jsem ho tam uviděla jen tak stát.
Na nic jsem nečekala a rozeběhla se do předsíně, kde jsem si na nohy obula své černé conversky a přehodila přes sebe první kabát co byl po ruce.
Rychle jsem sáhla ještě po klíčích, odemknula dveře od bytu a pak téměř rychlostí světla vystřelila po schodech.
Díky bohu tři patra nejsou tak moc, tudíž jsem byla ve vteřině dole.
Rozrazila jsem vchodové dveře a okamžitě se rozeběhla za tím blonďatým stvořením.