(CZECH) Demon's hunter | PJM

5

   ,, Tvůj výcvikář bude
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Hunter. "

Přítomnost ( neděle, 25. 6. 2021)

,, Cože? "

,, On někdo může dostat šéfa?? "

  Slyšela jsem z davu.

  Hunter ke mně přišel. A stoupl si vedle mně.

  Mezi námi bylo velmi trapné ticho...

,, Teď vás vaši výcvikáři zavedou do svých tréninkových místností. Tam už to necháme na nich. " řekl nám muž jménem Falcon.

S Hunterem jsme vešli do nějaké místnosti.

,, Takže tady začneme s výcvikem. Máš nějaké otázky? " řekl svým hlubokým hlasem.

,, Kolik je ti? Jak dlouho jsi tady? Jak se jmenuješ? Kdo jsou tví rodiče? Kolik máš sourozenců? KDO JSI??? " vyhrkla jsem na něj otázky.

,, Wow, to je dost otázek. " a sundal ze sebe masku.

Je docela hezkej - pomyslela jsem si.

,, Takže je mi 19. Jsem tu od narození. Rodiče tu byli také. Výcvik mi začal ve čtyřech letech. Můj táta je vlastně úplnej šéf a já to tu jen řídím podle táty. Mám mladší sestru a dvojče. A jsem Hunter. " odpověděl.

Ve čtyřech?!?!

,, A jaký je tvoje pravé jméno? "

,, ...to je tajemství... "

.. Ach jo. " vzdychla jsem.

,, A jakou máš sílu? "

,, Krev... " odpověděl.

,, Hustý!! " vyjekla jsem.

Ten způsob, kterým se na mě díval byl strašidelný. Kdyby pohled zabíjel, byla bych aspoň desetkrát mrtvá.

Naskočila mi z toho husí kůže.

,, Díky. " lehce odpověděl.

,, Tak teď začneme. Zavři oči a představ si světlo jako na konci tunelu. Udrž klid. Soustřed' se. A nelekni se když tě něco vyruší. " navigoval mě Hunter.

Dělala jsem všechno co mi řekl ale nešlo to. Takhle to pokračovalo dalších třicet minut. Už jsem si myslela, že to vzdám.

Najednou se objevilo světlo.

Postupně jsem otevřela oči.

A viděla... oheň.

,, Gratuluji, tvoje magie je oheň. Teď na mě zkus něco seslat. Před očima by se ti měl objevit seznam. Na začátku máš většinou jedno až dvě kouzla. " říkal.

,, Vir solla mesero! "

Když jsem se na něho podívala, byl popálený... a hodně.

,, Páni, máš velkou moc. Měla by sis jí vážit. " řekl těžce.

,, Máš tam ještě něco? " zeptal se.

,, Heale porus! "

Když jsem po tomto otevřela oči, jeho popáleniny začaly mizet. A viděla jsem krystalky.

Podívala jsem se na něho tázavým pohledem.

,, Léčivá moc? A ještě k tomu led... To se jen tak nestává. A už vůbec ne při prvním výcviku. " řekl.

,, Jsou tvoje popáleniny v pořádku? "

,, Vůbec nic necítím. Jako kdyby tam před chvílí ani nebyly. " a šel ke dveřím.

,, Tak teď tě zavedu do pokoje. " a vyšel.

Pokoje byly umístěny v pravé části budovy, v levé byly výcvikové místnosti a veprostřed byl oznamovací sál, poradní sál a kancelář Huntera.

,, Postavte se před pokoj kde máte jméno na dveřích. " zvolal Falcon.

Našla jsem mé jméno a měla jsem pokoj s Terkou a Anežkou! To bude boží!

Ty dvě přišly po dvou minutách.

,, Téro!! Áňo!! " a my jsme se objali. Bylo to jako bychom od sebe byli desetiletí!

,, Všichni na místě? Dobře. Teď zavřete oči a všichni běžte do pokoje. Poté ještě pořád nechte oči zavřené. Bude se vám motat hlava a bude vám na zvracení, ale to musíte vydržet. Hlavně při tom neotevírejte oči! Až to přejde tak aspoň ještě deset vteřin počkejte a poté své oči můžete otevřít. Pokoj se sám postaví podle vaší osobnosti. Vyměnit si pokoj není možné! "

Všichni udělali to samé. Když jsme vešli do pokoje a bylo to hrozné! Hlava se mi pořád točila a bylo mi pořád na zvracení. Po chvíli to přestalo a my jsme si s holkami počítaly vteřiny.

Když jsme otevřely oči, tak to bylo něco. U vchodu byla krátká chodba se stojanem na boty. Za chodbou se objevili tři psací stoly. Na straně byly dveře. Od koupelny. U chodby do pokoje byly po stranách schody nahoru. Když jsme se šli podívat nahoru tak tam byly tři postele vedle sebe, tři skřínky s oblečením a tři prázdné poličky jak u postelí tak i dole u stolů.

Tohle je nádhernej pokoj!

* ťuk ťuk *

Slyšeli jsme zaklepání.

,, Je tu někdo? " ozval se Jhope. ,, Dívám se na všechny pokoje. "

Otevřeli jsme mu.

,, Páni. Nechci slyšet ani jednu stížnost! Oproti tomhle je náš pokoj nic... " vyjekl na nás Jhope.

,, S kým máš pokoj ty? " zeptala se Terka.

,, S V a JK." odpověděl.

,, Že nás to nenapadlo. "

Když Josh odešel, začali jsme si vybalovat.

Po chvíli jsme slyšeli : ,, Večeře!! "

Všichni vyšli ze svých pokojů a šli za Falconem do jídelny, která byla kousek od pokojů. Jelikož tady bylo hodně pokojů, tak mají nejspíš úplně všichni pokoj tady a ne jenom nováčci. Jenom jsou trochu v jiné chodbě.

Před námi šli zkušení lovci a my vzadu jsme je jenom obdivovali.

Po chvíli byl slyšet výbuch...