6

5 0 0
                                    


  Byl slyšet výbuch...

Cambridge

  Hned co to zaslechli, všichni běželi k místu od kuď vyšel zvuk.

Všichni se dali do pozoru. Ti co měli zbraně, tak je vytáhli.

  Bylo tam 5 démonů.

,, Dejte vědět vrchním. Našli jsme je. "

  Než stačili ostatní démoni něco udělat, vyběhla zezadu postava s mečem v ruce. Vlastně to byla katana, japonský meč. Ta postava byla Hunter.

  S katanou se hnal přes dav k démonům a jednomu podřízl hrdlo. Poté druhého rozsekl na dva kusy. Třetímu vrazil meč do lebky. Čtvrtého řízl dvakrát do břicha a po pátém katanu hodil do místa, kde by mělo být v lidském těle srdce. Bůhví jestli je na tom stejném místě i srdce démona.

  Tohle všechno se stalo v tak krátkou chvíli, že někdo ani nezaregistroval, co se stalo. Všichni stáli v šoku. Poté se na Huntera radostně podívali a říkali jak je dobrej. Já ho obdivovala jen v hlavě.

Potom se šlo na večeři. Jídlo bylo výborné a kuchaři byli milí.

Večer se šlo do lesa vedle Srdce. Uprostřed lesa bylo místečko s ohništěm. Tam jsme se všichni představili svým novým jménem, řekli náš věk a nějaké zajímavosti.

,, Jmenuji se Lilith. Je mi 16 let. Mám sestru, která bylo u toho, když mě ti démoni napadli. Od té doby jsem ji neviděla. " představila jsem se, když na mě přišla řada a měla jsem slzy na krajíčku, když jsem mluvila o sestře. Rychle jsem je setřela aby je nikdo neviděl.

Tiše jsem odešla od ohniště do lesa. Slyšela jsem cvrčky a sovy. Cítila jak vítr vál. Dostala jsem se na kraj lesa a objevila překrásnou louku s úžasným výhledem na moře

Po chvilce jsem slyšela šustění. Postavila jsem se do postřehu. K mému překvapení tam stál Hunter s corndogem v každé ruce. Posadil se zatímco já pořád stála na místě jako přikovaná.

,, Na co čekáš? Sedni si." a s těmi slovy mi podal jeden corndog.

Posadila jsem se vedle něho a klepala jsem se zimou.

,, Co tady děláš?" zeptala jsem se.

,, ... Chodím sem každý den. Připomína mi to tady mámu. Zemřela. Když mi bylo 8. Skočila z útesu do moře. Kvůli mně."

Chtělo se mi brečet. Bylo mi ho líto. Musel se cítit provinilý. Ale neměla jsem odvahu zeptat se, co přesně se stalo. Jestli bude chtít, tak mi to určitě řekne.

Otočil se ke mně a řekl: ,, Je ti zima? Úplně se třeseš."

,, Není." chtěla jsem se cítit silná.

,, Pojď sem." ukázal před sebe.

Přešla jsem na místo, kam mi ukazoval. A obejmul mě zezadu...

,, Co děláš?" mírně jsem ho odstrčila.

,, Vypdalo to, že je ti zima, tak jsem ti chtěl pomoct?" a ušklíbl se. ,, Notak, úplně se klepeš."

Nechtěla jsem vypadat jako že mi to vadí. Jako kdybych k němu měla city. A tak jsem si lehla zpátky. Spolu jsme se takhle jenom objímali a sledovali vlny moře.

Když najednou zazvonil jeho mobil. Zvedl hovor.

,, Máme problém. " je jediné, co bylo slyšet z druhé strany rozhovoru.

You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: Mar 11, 2020 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

(CZECH) Demon's hunter | PJMWhere stories live. Discover now