Ztrácím sebe samu,
Připomínám opuštěnou lamu.
Postupně zapomínám,
Kolik toho před sebou mám.
Už si ani nevzpomínám,
Kým to vlastně být mám.
Lidé se ptají jen,
Jaký je můj sen.
Když jim však odpovím,
Oni ode mne se odkloní.
Přijdu si na tomto světě sama,
Raději než být mezi lidmi
Odešla bych za oslama,
Obehraničila se tlustými zdmi.
YOU ARE READING
Poetry
PoetryPoezie, básničky, rýmy, poetika... Prostě něco na ten způsob From the deep end of my dark mind
