Kapitola dvacet devět

2.2K 111 20
                                    

O pár let později...

"Tatínku, pojď?!", vyhrkla Darcy, mezitím co mě s Williamem táhli skrz dům.

"Zpomalte! Nejsem tak rychlý!", řekl jsem mezi smíchem.

"To máš z té čokolády, tatinku", řekl mi William a já se uchechtl.

"Asi máš pravdu, budeš mi ji muset zakázat", řekl jsem. Dotáhli mě na zahradu, kde u grilu stál můj dokonalý přítel. Na zemi hačala Melody, co tahala našeho Marleyho za uši.

"Melody, nech toho Marleyho", řekl jsem ji

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

"Melody, nech toho Marleyho", řekl jsem ji. Ona se na mě podívala a zařehnila se.

Vím, je to neuvěřitelné, ale mám všechno, po čem jsem snil. Mám tři nádherná dítka. Darcy, Williama a Melody. Darcy a William jsou dvojčátka, ale každý je něčím jiný. Darcy má hnědé kudrnaté vlásky, smaragdové oči, velké tvářičky s ďolíčky, zatímco William má modrý oči, blonďaté vlasy, i když stále netušíme po kom a je malinký. Stejně jako Darcy. A Melody je nejmladší. Je ji teprve rok. Má blonďaté kraťounké vlásky a krásné modré oceanové oči. Má puclaté tvaricky a její pleť je bělounká. A pak je tu Marley, kterého jsme měli ještě před dětmi. Je hrozně zlobivý a pořád by něco žral, ale milujeme ho. Stejně jako naše dítka.

Vyhoupl jsem si naši Melody do rukou a přešel k Louisovi.

"Že já ti zase podlehl a dovolil ti nezdravé", pokroutil jsem nad sebou hlavou a on se zasmál.

"Ale notak. Vždycky podlehneš, tak co se divíš", odpověděl, mezitím co nandal maso do housek.

"Kdo na to chce sýr?", zeptal se Louis a Darcy se přihlásila.

"Dobře, dej na to mě, sobě a Darc sýr", řekl mi a já kývl. Vzal jsem tři plátky sýrů a dal to na rozpařené maso.

"Chcete kečup?", zeptal jsem se jich.

"Jo!", vyjekli.

"Kepuč!", pípla Melody s rukou ve své pusince.

"Dáme teda kepuč", řekl jsem a dal jim na maso i kečup, ale mezích. Odnesl jsem Melody do židličky a pak se vrátil k Louisovi pro talíře. Každému z nich jsem naložil hamburger a k tomu jim, jako vždy dal nějakou tu zeleninu. Louis vypojil gril a pomohl mi s talíři.

"Tak ke stolu, šup!", pobidl je a oni ihned poslechli. Předložili jsme před ně talíře a já pak usedl k Melody, abych ji mohl pomáhat.

"Já nechcu zeleninu", fňukl William.

"Zelenina je zdravá. Musíš ji jíst, abys měl sílu", odpověděl jsem.

"Spiderman taky jí zeleninu", řekl Louis a William se usmál.

"Tak já taky teda", pokrčil rameny a dal si do úst kousek nakrájené okurky.

"Přeji vám dobrou chuť", řekl Louis.

"Dobrou chuť", popřáli děti a pustili se do jídla. Podíval jsem se na Melody a nakrájel ji kousek masa.

"Připrav se, éro letí", řekl jsem a začal vydličkou "létat" kolem jejího obličeje. Ona se zasmála a pak hladově otevřela pusu. Sousto jsem ji do úst vložil a ona si ho odebrala a poslušně spapala.

"Dneska půjdete spát k strýčkovi NiNimu", oznámil z ničeho nic Louis a já se na něj podíval.

"Pročpak, tatinku?", zamumlala Darcy s plnou pusou.

"Chtěl bych si z vašim tatínkem udělat hezky večer", odpověděl a podíval se na mě.

"Pokud bude chtít", řekl a já se musel usmat. Neměli jsme teď moc času na sebe. Od té doby, co máme děti...

"Budu moc rád, když si uděláme hezky večer", řekl jsem.

"Tak fajn..."

Here is další kapitola lidičky🌈

War is love /DOKONČENO/Where stories live. Discover now