War is love /DOKONČENO/

Kapitola třicet

"Děti, strejda NiNi je tady?!", křiknul jsem.

"Už bežíme?!", ozvalo se dupání po schodech. William sbehnul ke dveřím a otevřel dveře. Tam už stal Niall a jeho syn James.

"Ahojte", pozdravil nás Niall.

"Ahoj Ni, ahoj Jamesi, jak se mate?", zeptal jsem se jich.

"Docela dobře. Už se těšíme na ty vaše lumpíky", řekl Niall a James kývl. Otočil jsem se a zahlédl všechny naše děcka nastoupený s batůžky.

"Tak jo. Koukejte být hodný a nezlobit strejdu Nialla a Liama. Jinak oni mi zavolají a pojedete domu, ano?", řekl jsem jim a oni poslušně kyvli.

"Ano, tatinku", pípli. Usmál jsem se a všechny tři libnul na čelo. Oni vyběhli z domu a já se rozloučil s Niallem a Jamesem. Zavřel jsem dveře, ale nadskočil jsem, když jsem ucitil jeho dlaně na mém podbříšku.

"Konečně sami", vydechl a já se usmál.

"Nedělej komedie. Vím, jak naše děti miluješ", řekl jsem.

"Ale čas od času neuškodí se jich zbavit", řekl a já se ohledl. Pak jsem nad nim pokroutil hlavou.

"Tak co máš dnes pro mě v plánu, pane Tomlinsone?", zeptal jsem se.

"Uvidíš, ty má kudrnatá princezno", pošeptal mi do ucha a pohrál si lehce s mým ušním lalůčkem. Lehce jsem se uculil. Hned na to si mě vyhoupl do rukou a já se musel zasmát.

"Neblbni! Jsem těžký", řekl jsem. On však zakroutil hlavou v nesouhlas.

"Nesmysl", odpověděl. Rozešel se se mnou směrem ke kuchyni, ale pak zabočil k vchodu na zahradu.

"Budeme hrát na babu?", uchechtl jsem se.

"Vedle jak ta jedle", odvětil mi, než otevřel dveře a vstoupil se mnou na zahradu. V ten moment jsem se zarazil.

"Lou", špitnul jsem a seskočil z jeho rukou. Po celé zahradě byli svíčky a cestička k výřivce byla zasypaná kvítky od růží.

"Líbí?", zeptal se nervózně a já se na něj podíval.

"Děláš si prču?", zeptal jsem se a on jen koukal.

"To je to nejkrásnější, co pro mě kdy udělal", řekl jsem a libnul ho na rty.

"Opravdu?", zamumlal a já se odpojil.

"Ano!", odpověděl jsem a on si oddychl.

"Jsem fakt rád, že jsem to nepodělal", řekl. Pokroutil jsem nad nim očima a radši se začal svlékat za oblečení. Louis vykulil oči a skousnul si ret. Zkopl jsem ze sebe boxerky a podíval se na něj.

"Co tak koukáš? Svlekni se a jdeme", řekl jsem a rozeběhl se k výřivce. Vlezl jsem dovnitř a zasmál se, když jsem spatřil Louise stát stále na tom stejným místě.

"Tohle musíš předvést ještě jednou", řekl mi.

"Na to zapomeň", odvětil jsem mu.

"Tak to ti teda děkuji", řekl a vysvlékl se. Zrak mi padl na jeho perfektně vypracované tělo. Přešel ke mě a usedl naproti mě.

"To je pohodička. Takhle krásně bez dětí", vydechl. Já se mezitím natáhl pro jahody v čokoládě. Usedl jsem k němu na klín a jednu mu vložil do úst.

"To teda", odpověděl jsem a olíznul si prst.

"Zlobidlo", zavrčel mezitím co já lehce pohyboval boky ze strany na stranu.

"Copak? Vzrušuje tě to?", zeptal jsem se. Cítil jsem, jak se mu tvoří boule mezi nohama.

"Takže ano", usmál jsem se.

"Mohl bych tady malého Louiho vzít do rukou...", řekl jsem a uchopil ho. Louis vydechl a zaklonil hlavu.

"A trochu si s nim pohrát", dorekl jsem a začal rukou jezdit po jeho šourku. Nahoru a dolu, nahoru a dolu. Kdybyste ho viděli. Louis se prohl v zádech a vzdychnul:

"Jo, to je ončo, babe". Natáhl jsem se pro jahodu a strčil si ji mezi zuby. Nechal jsem svou druhou dlaň vjet do jeho vlasů a přitáhl jsem si ho ke svým rtůn. Louis skousnul druhy kus jahody, čímž spojil naše rty a my se vášnivě začali líbat. Má ruka stále pracovala s jeho penisem a on mi vzdychal do úst, ale mě to nevadilo, dokud se neudělal.

"Hezky si nám to pokazil", řekl jsem a oddělil se.

"Drz hubu", vydechl a já se zasmál.

"Takhle se s princeznami nemluví", řekl jsem.

"Pojď si radši připít", navrhl Louis a vzal do rukou skleňky s šampaňskym, které nám rozdělil. Svou skleňku vyzvedl vzhůru, já také.

"Rad bych pronesl přípitek, na tebe moje sluníčko. A na náš společný život", prohlásil a já se usmál.

"Na nás"

"Na nás", přiťukli jsme si a oba se napili. Měl jsem to v plánu vypít až do dna, ale do mých úst proniklo něco, co tam nepatřilo. Přestal jsem polykat a pomoci jazyku jsem z úst vytáhl něco nečekaného...

"Prsten?", vyšpitl jsem a podíval se na Louise. Ten měl úsměv na tvari a svou skleňku odložil. Chytl mě za ruce a já pohlédl do jeho očí.

"Hazz, nikdy bych nečekal, že potkám někoho, jako jsi ty. Ty do mého života vnášíš štěstí a lásku a já nevím, co bych si bez tebe počal. Vím, že byli chvíle, kdy jsem se choval jako naprostej kreten, ale pak jsem si uvědomil, že jediný, co k životu potřebuji jsi ty...", řekl a já si zakryl ústa dlani. Do mých očí se nahrnuli slzy, když se zeptal...

"Harry Edwarde Stylesi, vezmeš si mě?". Nadechl jsem se a začal přikyvovat. Hned na to jsem spustil proudy slz. Louis na mě koukal a řekl:

"Chci slova, broučku"

"Ano... ano, vezmu si tě", vydechl jsem. Louis se dlouze usmál a navlékl mi prsten na prsteníček. Podíval jsem se na svou ruku a vzlyknul.

"Je nádherný". Pak jsem se mu vrhnul kolem krku a nalepil své rty na ty jeho.

"Miluji tě. Strašně moc", zamumlal jsem do polibku.

"Já tebe taky, Harry"

Další část příběhu!❤️

Jinak chci vám hrozně poděkovat za +900 přečtení! Je to neuvěřitelný, co jsme společně dokázali!👑