Život plný překážek

Část 3.

„Kurva ty jsi nerozuměl?! Omluv se jí!!“ Styles mu ruce přitlačil víc nahoru. Že by opravdu chtěl ať se mi omluví? Určitě v tom něco bude, ale co?

"Au! Harry, ale to už přeháníš! Nebudu se té šprtce omlouvat. Na to se ti můžu zdaleka vysrat! A pust mě!" žadonil, skoro až brečel, jak ho to bolelo.

"Jo, tak ty jsi asi zapomněl, koho budeš poslouchat. Tak víš co kamaráde? Skončil jsi ve fotbale! Zařídím ti, aby jsi seděl každý zápas na lavičce!" Uvolnil mu ruce, Liam se postavil a otočil k němu.

"Harry, co to meleš do prdele?! To mi nemůžeš udělat!" prosil ho. Když chtěl Styles na něho zase začít řvát, začalo zvonit. Liam se otočil a šel si sednout na své místo, na druhé straně třídy. Christín, Niall i Styles se také posadili na své místa.

"Hej, jsi v pohodě?" zeptal se mě Styles. Já na něho překvapeně koukala a pomalu ani nedýchala. Právě mi krk zachránil Styles, to je jak v mém snu! Ano, líbil se mi už od školky. Ty jeho kudrnaté vlasy, jeho krásné zelené oči a ten usměv. Vždy, když se usměje, mu vyleze ďolíček. Právě u toho se mi vždy podlomí kolena. Vlastně, když jsme byli ve školce, byli jsme já, Niall i Styles kamarádi, ale když do školky přišel Zayn, Liam a Louis tak to začalo. Teď už jsme jenom spolužáci a sousedi, ale naši rodiče se stále pravidelně scházejí na naších zahradách.

"J-jo jsem, d-děkuju," vykoktala jsem ze sebe. Pořád mi vrtalo hlavou, proč to udělal.

"Neboj, teď ti nic neudělá , a kdyby ti něco udělal, tak má co dělat, aby si zachránil krk až po něm půjdu." Usmál se na mě a opřel se o svojí židli. Z jeho úsměvu mi začalo bít silně srdce jako vždy, když se na mě podíval. I když se mi smál, když mě Zayn s Liamem mlátili. Otočila jsem se k tabuli a stále nad tím přemýšlela.

"Hej, jsi tady? Není ti zle?" Zamávala přede mnou Christín.

"Co? Ne, nic mi není." Kdyby jenom věděla. Usmála jsem se na ní a pokoušela se soustředit na zbytek hodiny. Hodina skončila a já se s Christín vydala ke skříňkám pro biologii. Šli jsme do laborek a sedli si k půlkruhovému stolu pro pět lidí. 

"Ty jsi lhářka, víš to?" Christín si založila si ruce na prsou. 

"C-co? Jak jako lhářka? A proč?" Koukala jsem na ni vystrašeně. Nechápala jsem, proč si to o mě myslela. Vždyť jsem nic neřekla. 

"No tvrdila jsi, že ti tady každý nadává a pravdou je opak. Vždyť se tě ti dva zastali před dalším zraněním." Koukala se mi přímo do očí. Měla je křišťálově modré, tak jako já.

"Počkej! já jsem stejně překvapená jako ty. Věř mi, já bych ti nelhala!" Sklopila jsem hlavu, protože už jsem si myslela, že si odsedne.

"Promiň, ale tak proč by se tě jinak zastávali, kdyby se o tebe nebáli? A kdo to vlastně byl?" Nadzvedla obočí a čekala na mou odpověď.

"Jo, tak to je taky pro mě záhadou.“ Podívala jsem se ji do očí a pokračovala. „A byl to Styles s Niallem. Ale ti mě nikdy neudeřili, ani Louis, ti tři mi jenom nadávali a smáli se mi, když mě Zayn s Liamem mlátili. Ale je pravda, že se mi poslední dobou Harry ani Niall nesmáli, ani nenadávali. Myslela jsem si, že jim někdo něco řekl, ale tohle?" Pokroutila jsem hlavou, jelikož mi to bylo opravdu záhadou.

"Aha, takže Styles je ten co držel toho kreténa? On je ten hlavní?" vyptávala se dál.

"Jo. Harry je kapitán fotbalového týmu, na každý párty se chová jako král a v té skupince je taky vedoucím. Niall je Harryho nejlepší kamarád už od školky, takže jsou všude spolu. Ve fotbale je Niall obránce, Liam je útočník a je zase nejlepší kamarád Zayna. Zayn je taky útočník,ale ten má z Harryho více respekt, jelikož ví, čeho je Harry schopný, proto ho poslechne na slovo. A poslední je tady Louis. Ten je nejlepší brankář a je nejlepší kámoš všech, protože se s každým dohodne a nikdy nic nevyžvaní. No a proto jsou tak dobrá parta." Christín kroutila nevěřícně hlavou.