21. kapitola-Přespávačka

81 4 0
                                    

Rodiče Terky to fakt dovolili. Terka u nás dnes přespí. Ptala jsem se jí dnes ráno a ona to hned řekla rodičům a ty to dovolili. Ani jsem si nemyslela, že to dovolí, ale štěstěna mi dnes přála.

Ještě to musím říct Tarymu a Stáně. Zatím o tom sice neví, ale říkali mi, že se nemusím ptát, jen jim to mám říct. A tak jsem i udělala. Rodiče mi řekli, abych zašla do obchodu pro nějaký party jídlo. Sice se mi opravdu nechtělo, rozhodla jsem se, že při té příležitosti vyvenčím Felixe, který přes prázdniny fakt vyrostl.

,,Felixi! Kde seš, ty můj moulo." Zavolala jsem na moji milovanou chlupatou kuličku a Felix hned přiběhl.
,,Jdeme na procházku." Zavelela jsem a Felix mi skočil do otevřené náruče a radostně mě začal olizovat. Jen jsem se tomu smála, natáhla se pro vodítko a připla mu ho k obojku.

Vzala jsem si pytlíky na hovínka a flašku s vodou, kdyby měl Felix žízeň a ještě rychle schmatla tašku, kde byl můj mobil, peněženka a klíče, které čouhali z jedné pootevřené kapsy.
Mírně jsem zatáhla za vodítko a tím Felixe donutila se hnout z místa. Vyšli jsme z bytu, já zamkla a potom klíče strčila do mikiny.

Bylo devět hodin ráno, a i když bylo léto, byla docela zima a tak jsem na sobě tahala ještě mikinu. Nějak moc mi to nevadilo. Vzala jsem Felixe do náruče a seskákala schody. Dole jsem ho pustila a vyšla před barák.

Tam ale už byla skupinka fanoušků a všichni po mně chtěli autogram a fotku. Felix na ně mezitím skákal.
Se všema jsem se vyfotila a všem jsem podepsala zrovna to, co chtěli.
Potom jsem se konečně vydala do obchodu. Pár dětí mě stalkovalo, ale to mi nevadilo, už jsem si na to zvykla.

Když jsem se podívala na hodinky, tak jsem se zděsila, protože mi celá ta ,,autogramiáda" zabrala 30 minut a Terka měla přijít za 10 minut a já jsem ještě ani nenakoupila. Dokonce jsem nebyla ani v obchodě.

,,Terko? Nějak nestíhám, můžeš přijít do Alberta? Ještě tu něco kupuju a zastihla mě skupinka fanoušků, tím jsem zabila půl hodiny." Zavolala jsem Terce, když jsem byla v Albertu a vybírala chipsy.

,,Jo jasně, budu tam, já jsem teprve teď vyrazila z baráku, takže taky nestíhám, napíšu, až se budu blížit k Albertu."

,,Díky moc." Řekla jsem Terce, típla jí to a pokračovala v nakupování jídla. V naší samoobslužné polici to už zelo prázdnotou. Za deset minut mi cinkl telefon, já se podívala na odesílatele a byla to Terka. Podívala jsem se, co napsala a překvapivě napsala, že právě vchází do obchodu.

Terka mě našla okamžitě. Otočila jsem se na ní. Byla trošku víc opálená a měla velký úsměv na tváři.
Taky jsem se usmála a vrhla se jí kolem krku. Ona mě taky objala a za chvíli jsme se od sebe odtáhli.

,,Páni, ty seš fakt dost opálená." Řekla mi, když si mě prohlédla. No, tak za to můžou čtyři týdny na táborech a týden na teplém slunném Slovensku.
,,Ty taky." Zasmála jsem se.
,,No, ale ne tam moc, jako ty." Terka koukla do košíku, kde se nacházelo jídlo.

,,Páni, to si pochutnáme." Zasmála se Terka a já se k ní přidala. Ještě jsme spolu zašli pro pití a potom jsme to šli zaplatit. Všechno jsem to nastrkala do mojí tašky a společně s Terkou jsme se vydaly k mému domovu.
,,Jsou tvoji rodiče doma?" Zeptala se Terka, když jsem odemykala vchodové dveře.
,,Nejsou, vlastně ani nevím, kde jsou, ale do noci budeme u nás samy." Popravdě jsem jí odpověděla a vešla dovnitř.

Vylezly jsem schody a já konečně odemkla dveře od našeho bytu.
Odepla jsem Felixovi vodítko a ten se rozběhl kdo ví kam. Obě jsme se vyzuly a došli jsme do obýváku. Tam jsem vybalila jídlo a koukali jsme se na nějakej fiml na Netflixu. To nám zabralo asi dvě hodiny, a za tu dobu jsme si udělali takovej domácí piknik s jídlem, který jsem nakoupila.

Můj Táta YouTuberWhere stories live. Discover now