Flares [Jeddy]

11. Kapitola

,,Jamesi. Teddy. Pojďte dál, pojďte." Děda se na nás oba usmál pustil nás do Doupěte.
,,Ahoj." Nepatrně jsem se na dědu usmál.
,,Dobrý den, pane Weasley." Teddy pustil mou ruku a s úsměvem si potřásl s dědou.
,,Molly má na vás připravený proslov. Je naštvaná, že se o tom dozvěděla z věštce." Děda nás vedl do obýváku. Když jsme procházeli okolo kuchyně, mohl jsem vidět, že tam byl šrumec. Máma, Victorie, teta Herm a babička létaly z místa na místo a připravovaly jídlo.
,,Copak nestačí, že mi tehdy poslala Huláka?" Pronesl jsem tišším tónem. ,,Čau." Narychlo jsem nakouknul do kuchyně. Všechny zraky se upřely na mě a Teddyho za mnou.
,,Dobrý den. Ahoj." Teddy kývl na Vic, která jemu i mně s úsměvem zamávala. Vždycky mě překvapovalo, že i přes rozchod se bavili. Já se se svými bývalými nemohl po rozchodu vystát.
,,Ahoj." Máma se na nás oba usmála a dál se věnovala práci. Teta na nás oba pouze kývla a věnovala nám letmý pohled.
,,Vy dva! Potřebuju s vámi ještě něco vyřešit! Ale to počká. Běžte do obýváku." Babička se na nás zamračila, což u ní moc časté nebývalo. Rychle jsme se tedy vydali do obýváku. Seděli tam jenom dospělí s Lucy a Molly. S ani jednou jsme si nikdy moc nerozuměli, ale snesli jsme se.
,,Zdar. Kde jsou všichni?" Zmateně jsem se rozhlédl okolo.
,,Dobrý." Teddy se zase na všechny usmál. Všichni nás pozdravili a strýc George nám řekl, že ostatní jsou nahoře v pokoji, kde vždycky spávají kluci.
,,Tak to bude ještě sranda. Dnes tady, pozítří u mámy s tátou, kde přespíme a dáme si tam dárky. Jako každý rok." Vyšlapali jsme všechny schody, což by mi normálně dělalo problém, kdybych nebyl bystrozor a předtím nehrál famfrpál. Pamatuju si, že jako malý jsem ty schody nesnášel.
,,No to jo." Teddy přikývl a zaklepal na dveře, za kterými se měli nacházet všichni ostatní. Ozvalo se dále, jo, co je a další slova, která jsem kvůli množství hlasů nerozeznal. Teddy otevřel dveře a vešel dovnitř. Lily nás hned běžela obejmout, když nás spatřila.
,,Právě se o vás bavíme!" Dominique taky vstala, aby nás mohla obejmout. Lily si šla sednout zpátky na postel vedle Huga.
,,O nás?" Teddy se nechápavě zasmál.
,,Jo. Jak to mezi sebou máte." Albus se na mě vítězně ušklíbl. Protočil jsem oči a šel si sednout vedle Rose, kde bylo volné místo.
,,A já mám dobré informace, takže je to vážně prdel." Fred se na mě sladce usmál a zamrkal.
,,Že já ti vůbec něco říkal." Sám nad sebou jsem nevěřícně zakroutil hlavou.
,,Náhodou je to zajímavé. Fred má pravdu." Louis se taky ušklíbl a pokrčil rameny. Teddy si nad nimi nevěřícně povzdechl a sedl si mezi Freda a Louise, kde mu uvolnili místo.
,,Na tom nemůže být nic zajímavého," pronesl Ted znuděným tónem.
,,Ve věštci to vylíčili zajímavě. Albus říkal, žes mu něco psal a Fred má podrobnosti. Ideální. Můžeme si domýšlet a potom nám to vy objasníte," vysvětlila Roxane. Podíval jsem se na ně přihmouřenýma očima a podezdřívavě je všechny pozoroval.
,,Když po tom tak toužíte. Nemůžu vám zlomit srdíčko," pronesl jsem "smutně".

,,Už se s tátou bavíte?" S Albusem jsme byli v jeho pokoji, aby mě mohl podrobit výslechu, který mi před dvěmi měsíci slíbil.
,,Je to lepší. Díky mámě. Tátovi už to tolik nevadí, ale pořád mu přijde nepřirozené, že chodím se svým jakoby bratrem. Chápeš." Smutně jsem se pousmál a lehnul si na postel.
,,Hej. To je moje postel." Albus se zamračil a vžduchl mě. Protočil jsem oči a dál ležel. ,,Určitě se to jednou spraví."
,,Jo já vím. A co Scorpius?" Zvědavě jsem zvedl obočí s úsměvem na rtech.
,,Má se dobře. Pořád se bavíme, nevím kam tím narážíš." Albus uhnul pohledem a soustředil se na své ruce.
,,Jasně." Posměšně jsem si odfrkl. ,,Takhle jsme začali s Teddym. První jsem ho přestával brát jako bratra, potom se mi začal líbit a pak jsem se do něho zamiloval. Vím, že se ti Scorpius líbí. Poznám to."
,,Ne. Nelíbí se mi. Mám ho rád jako bráchu. Jako Teddyho, jako tebe. Jsem teprve ve čtvrtém ročníku. Mám ještě čas na holky, proto jsem žádnou neměl. Nejsem gay." Albus zavrtěl hlavou a přesvědčivě se na mě podíval. Podíval jsem se na něho vševědoucím pohledem.
,,Hele, jsem strašně rád, že mě máš rád, ale Scorpiuse máš jinak rád. Ne, jako kamaráda. Já ve čtvrtém ročníku už měl několik holek, takže se nevymlouvej na mládí. Scorpius se ti líbí." Posadil jsem se a přesvědčivě se mu podíval do očí. Albus znovu sklopil pohled.
,,Bojím se. Zničím tím celé naše přátelství," přiznal nakonec tiše. Konejšivě jsem mu položil ruku na rameno.
,,Jestli k sobě patříte, tak se to stane. Já svoje city k Teddymu skrýval tři roky. A nakonec jsme spolu. Takže jestli se to má stát, tak se to stane." Povzbudivě jsem se na bráchu usmál.
,,K tobě mi tyhle kecy nesedí." Albus se začal potichu smát. Rychle ale přestal a podíval se na mě s vážnou tváří. ,,Ne. Díky, Jamesi. Vážím si toho."
,,Pojď sem." Nasadil jsem plačtivý tón a roztáhl ruce. Albus mě obejmul a já mu objetí opětoval. Utřel jsem si imaginární slzu. ,,Můj malý bratříčku. Jsem na tebe TAAK hrdý."
,,Drž hubu!" Albus se zasmál a praštil mě do ramene.
,,Nerad vám kazím tuhle romantickou chvilku, ale volá nás teta Ginny." Teddy vešel do pokoje a opřel se o zárubně dveří. Oba jsme se na něho otočili a Albus hned vstal.
,,Škvrně," řekl jsem ještě poznámku mířenou na Alba. Ten už byl u dveří a za pochodu mi ukázal prostředníček. Když zmizel v chodbě, Teddy se za ním chtěl rozejít. ,,Hej, zlato." Teddy se zastavil a otočil se na mě se zdviženým obočím. Vstal jsem a došel až k němu. ,,Jak se máš?"
,,Jamesi. Bavili jsme se asi před půl hodinou." Teddy zavrtěl hlavou a chtěl znovu odejít.
,,Ale ještě jsem ti dnes neřekl, že tě miluju." Vítězně jsem se usmál a sledoval, jak se Teddymu na tváři usídluje úsměv.
,,Taky tě miluju." Sklopil jsem hlavu abych mohl Teddyho políbit, protože jsem byl asi o pět centimetrů vyšší. Potom jsme se rozešli dolů do kuchyně, kde už nás všichni čekali.

Tak jo lidi.... Máme tu KONEC. Doufám, že se vám knížka líbila a budu ráda, když ji na ni napíšete názor do komentářů 👇. Děkuju všem ♥️