Gunshot || Zayn Malik

Chapter 30 - Day of Atonement

Dean's point of view.

Uleví se mi, když z Lincolnových úst vyjde, že je Vicky s Maverickem. Nevím co bychom dělali, kdyby s ním nebyla a byla úplně někde jinde, třeba u Emmetta. Jen tak bychom ji zpátky nedostali a tak to, že je s Mavem je to nejlepší, co jsme mohli slyšet.

Takový strach, který jsem o ni měl, jsem měl jen o svého bratra, když na týden zmizel a já ho nemohl najít. Nechápu, proč mi tohle dělají vždy ti, na kterých mi nejvíc záleží. Jednou se z toho už fakt zblázním.

„Pro příště už na ni dávejte pozor a pro náš i její klid..." odmlčí se Anne, dívajíc se na Zayna. „...ji nikde nezamykej. Jak vidíš, tak si vždy najde způsob, jak si prosadit svou," usměje se na něj.

No, povedlo se ji to jen teď a to díky tomu, že utekla. Zayna totiž nezajímají moje názory, natož názory lidí ze spolku a už vůbec ho nezajímají názory její. Takže to, co mu teď Anne říká je jako kdyby mluvila do větru. Stejně ji zamkne. Hrozí to, že ji zamkne v jejím starém pokoji, který se ani "pokojem" nazývat nedá. Udělá všechno pro to, aby ji potrestal za její útěk. Klidně bych se i vsadil, že ji zavře do sklepa, kde máme něco jako vězení, když nás někdo hodně nasere anebo ho chceme vyslýchat.

„Jasně." Přikývne, ale stejně to nemyslí vážně. To je prostě Zayn.

„Děkujeme," usměju se.

„Fajn, jdeme!" zavelí, chytí mě za bundu a vytáhne mě z místnosti aniž bych se stihl rozloučit. Slyším jen Lincolnův pobavený smích. Anne stoprocentně jen vrtí nevěřícně hlavou a přemýšlí o tom, jací idioti to vlastně jsme.

Vytrhnu se Zaynovi až před domem. Nesnažím se něco říkat, protože by měl nějaký kecy anebo by mě neposlouchal vůbec. Všichni čtyři nasedneme do auta a vyjedeme na cestu k domu, kde se nachází Vicky a Maverick.

Snad je v pořádku.

🔸🔸🔸

Po dlouhých minutách strávených v autě společně s mým bratrem, s Alfie a Theem, který celou cestu nedržel hubu, konečně zastavujeme před bílým domem s verandou a dřevěnou houpačkou. Vystoupíme z auta, Zayn se samozřejmě nahrne jako první, projdeme přes předzahrádku, vyjdeme pár schodů na verandu. Zayn se neobtěžuje se zvoněním a otevře dveře jako by přišel domů. Thea a Alfie nechá zase stát venku a já vejdu za mým bratrem dovnitř.

Byl jsem tu několikrát, takže to tu znám jako své boty, protože jsem tady pomáhal Maverickovi to dát dohromady. Bylo to v době, kdy se o Vicky dozvěděl a jejich prarodiče mu řekli, že tenhle dům je Vicky.

Mav, Claudie a Emmett po Edwardovi zdědili jen peníze, což mi přijde docela nefér, když Vicky má peníze a tenhle dům.

Na schodech se najednou objeví Maverick. „Nechybí vám něco?" zašklebí se. Je nasranej, čemuž se teda vůbec nedivím. I já jsem, ale spíš převládá strach.

„Řekni, že je v pořádku," ujmu se slova dřív, než začne Zayn řvát na celý dům, co si o sobě všichni myslí.

„Jo, je." Přikývne, sebehne schody až dolů, opírajíc se loktem o zábradlí. „Můžete mi kurva vysvětlit, proč ji zamykáte!?" vyjekne. Jasně, že se to bez hádek neobejde.

„Nebudu ti tady kurva nic vysvětlovat. Stalo se, utekla, našla se, teď ji vezmeme zpátky a já se půjdu ožrat, takže mi hned řekni kde je ať si pro ni můžu jít!" zařve po něm nazpět Zayn. Snažím se do toho moc nemíchat, nehodlám se s nimi hádat.

„Seš čurák, Zayne, pokud si myslíš, že ji s vámi pustím, když si po ní chtěl, aby se s tebou vyspala jen proto, aby dostala lepší pokoj!" Odpíchne se loktem od zábradlí a přejde přímo před nás.