Co bývalo, už není

2. Jak jinak

Otevřel jsem oči, protože jsem cítil teplé paprsky slunce.
Bylo ráno.... krásný slunečný ráno.

Zahleděl jsem se na Sandy, pod kterou byla moje ruka. Ještě spala.
Opatrně jsem zpod ní ruku vytáhl, vstal a šel do koupelny.

Zrovna jsem se oblékl, když se z pokoje ozvala rána.
Okamžitě jsem se tam rozeběhl.

Sandy stála u mojí lampy, která ležela na zemi.
,,Ehm.... promiň, chtěla jsem odejít, ale ta lampa.... prostě spadla." Řekla a já si oddechl.
,,Jo, v pohodě. Jen jsem se lekl."
Ona přikývla a rychle odešla.

Proč se, sakra, chová tak divně? Nechápu, proč normálně neodešla a místo toho shodila tu lampu.

Došel jsem ke stolku a lampičku na něj postavil
Pak jsem však ztuhl a vzpomněl si na oslavu narozenin svého kamaráda.... Olivera. Bude mu sedmnáct a dneska slavíme jeho narozeniny.
Přes den budeme normálně slavit úplně všichni a večer bude táborák.

U táboráku jsem měl v plánu pít, ale bohužel se nemůžu opít, takže tak trochu na nic.

Oslava mého dobrého kamaráda, jehož otec to všechno započal..... oslava Olivera Stilinski.

Seběhl jsem schody a málem vrazil do táty. ,,Ahoj." Ustoupil jsem. ,,Kde je Sandy?" Zeptal se namísto pozdravu.

,,Já nevím. Šla do svého pokoje." Pokrčil jsem rameny.
,,Slyším v domě jen tři srdce, včetně mého. Není tady. Jak proběhl úplněk? Stalo se něco?" Viděl jsem v jeho očích strach.

,,Tati, uklidni se. Neutekla. Byla v pořádku, chvíli jí sice zářily oči a rostly drápy, ale zastavil jsem to. Přes noc byla u mě a ráno se vyplížila. Nevím, kde je. Ale půjdu se po ní podívat, dneska je ta oslava." Chtěl jsem jít ke dveřím.

,,Lucasi?" Ozval se ještě. Otočil jsem se. ,,Děkuju, že se o svou sestru tak dobře staráš." Viděl jsem v jeho očích strach.
,,Najdu jí." Přikývl jsem, popadl mikinu a vyšel z domu.

Nasadil jsem si kapuci, ještě se ohlédl a pak už mířil tam, kde jsem si myslel, že bude.... v lese.

Zastavil jsem před lesem, povzdechl si a vešel mezi stromy.
Chvíli jsem šel a pak jsem něco uslyšel.
Zastavil jsem a použil nadpřirozený sluch a čich. Polkl jsem a nadechl se.

,,Mischelle." Vydechl jsem.
,,Jak mě pokaždé poznáš?" Vyšla zpoza stromu.
,,Nejsem blbej, ani chromej a jsem vlkodlak." Otočil jsem se čelem k ní.

,,Co tady děláš?" Zeptala se zvědavě.
,,Hledám Sandy. Neměl bych se spíš ptát já? Je docela brzo ráno a mě je už je osmnáct, tobě patnáct." Nadzvedl jsem obočí.
,,A kde máš Taru?" Dodal jsem.

,,Rodiče se zase pohádali. A k tomu jsem se pohádala s Tarou."
Mischelle byla dcera Thea a Malii.... věřte nevěřte, Theo a Malia spolu mají dvojčata, Mischelle a Taru. Teta Malia ale lže o tom, že Thea miluje, i přes to, že je otcem jejích dvou dětí. Ale Malia se stydí, že ho má ráda, potom všem, co v minulosti udělal Scottově smečce a tak lže, že ho nemiluje.

Jeden z mnoha rozdílů mezi Tarou a Mischelle je ten, že Tara je kojotodlak, zatímco Mischelle vlkodlak. Tara má tmavě hnědé oči po Malie a Mischelle světle modré po Theovi. Celkově si nejsou moc podobné jak vzhledově, tak i povahově. Co mají stejné, je barva vlasů, tmavě kaštanově hnědé. Mischelle je tichá, klidná dívka a Tara divoká neposlušná mrška, která ráda v noci utíká z domova a ráno se vrací.
A jeden z největších rozdílů... Tara je Raekenová po Theovi a Mischelle Haleová po Malie.

,,Co se stalo?" Zeptali jsme se najednou.
,,Sandy se zase vypařila z domu, což dělá poslední dobou často." Odpověděl jsem první.
,,Tara po včerejším úplňku je docela vzteklá a chtěla, abych s ní šla ven, pryč, proběhnout se za Beacon Hills a já.... mě se prostě nechtělo. A ona byla hnusná, vyjela po mě a říkala hnusný věci." Mischelle rozmrkal slzy.