6 On

146 11 0
                                    

Sledoval ji, jak přemýšlí, jestli tomu má nebo nemá věřit. Když konečně promluvila, řekla to, co slyšet zrovna nechtěl: „ A proč už nejsi?" nevěděl, jak by to zamluvil. „Porušil jsem pravidla," doufal, že jí to bude stačit, ale ona se vyptávala dál: „Jaké pravidla?" nemůže jí přece říct pravý důvod. „Jen jedno, to nejdůležitější," když ji ale viděl, jak se nadechuje k další otázce, rychle ji zarazil. „Měla by ses vyspat." Dívala se na něho jako na ochránce. „A budeš tu se mnou?" usměje se na ni „Určitě." Sedne si vedle ní na postel. Pak mu dojde, že neví jak se má chovat. Ale ona byla tak unavená, že si toho vůbec nevšimla, ani nad tím nějak nepřemýšlela. Prostě se chovala jako unavená, vystrašená a bezmocná dívka. Přikryla se a lehla si mu na klín. Na chvíli ho to zaskočilo, ale pak ji přikryl až po krk a ruku jemně položil do vlasů. Nepostřehl kdy usnula. Seděl tam a sledoval jak spí. Dělával to už dřív, ale teď to bylo jiné. Byl jí tak blízko! Nevnímal čas. Jen její dech, teplo a dotyk.

Anděl strážnýKde žijí příběhy. Začni objevovat