Střípky z jejich života

7. Flambování

Hermiona měla ten den opravdu dobrou náladu. V práci měla vydařený den a Draco slíbil, že jí uvaří večeři.

Úsměv z tváře jí však zmizel dřív, než stihla strčit klíče do zámku. Nemusela být génius, aby přišla na to, že něco bylo špatně. Rychlým otočením klíče odemkla a vešla do zakouřeného bytu.

„U Merlina, co se to tady stalo?!" vyjekla a přes mlhu kouře došla do kuchyně, kde našla Draca, který kolem sebe mával utěrkou, jak se snažil ten kouř rozptýlit.

„Ty už jsi doma?" zeptal se nervózně.

„Draco! Co byla ta jedna jediná věc, kterou jsem ti řekla, že nemáš dělat?!"

„Že nemám podpálit barák?"

„A co jsi udělal?" vyjekla frustrovaně.

„Udělal jsem ti večeři?"

„Draco..."

„Podpálil jsem barák."

„Merline, tak aspoň zapoj hlavu. Jsme kouzelníci!" odsekla naštvaně a jedním mávnutím hůlky uklidnila spoušť, kterou její přítel udělal.

„Hádám, že domácí večeře dnes nebude," zamumlal a ona si povzdechla.

„Co jsi vůbec dělal?"

„Zkoušel jsem flambování."

„Vím, že jsi se v kuchyni dost zlepšil, ale měl bys se víc přiučit od Molly, než se budeš pouštět do něčeho takového jako je flambovaní," zasmála se.

Nemohla se na něj zlobit. Vlastně jí to přišlo docela roztomilé, což mu samozřejmě říct do očí nemohla. A byla ráda, že se tak rád věnuje alespoň jedné mudlovské aktivitě.