Ani jsem se nenamáhala s balením a vzala si jen ty nejnutnější věci a kabelku. Věděla jsem,že se zase brzy vrátím,takže oblečení a další méně potřebné věci jsem rovnou nechala u Engi. Nejbližší letadlo letělo za dvě hodiny,takže s časovým posunem je to přesně 24 hodin. Do té doby mi přeskočí. Slzy mi tekly proudem a já necítila nic než strach. Engi mě objala na rozloučenou. Markus mě odvezl na letiště a objal mě. V jeho objetí byla láska a něha z čehož jsem se málem ještě víc sesypala. ,,dej mi na ně prosím pozor. Ráda jsem tě poznala a věř,že se brzy vrátím.",,neboj. Hlavně ať je tvůj přítel v pořádku a u nás máš vždy dveře otevřené." nebudu lhát,tohle mě dojalo. Když jsem na odletové tabuli spatřila svůj let,tak jsem skoro vystřelila dopředu. Odbavení a všechno okolo jsem zvládla na výbornou a teď už mě čekalo zhruba 18 hodin letu s mezipřistáním a 6 hodinovým posunem.
YOU ARE READING
Josh & me
Teen FictionPříběh o nepochopeném vztahu mezi mladou dívkou a starším mužem. Je v tom jen chtíč? Mohou se do toho všeho zaplétat city a emoce? Nebo je to kvůli společností,která podobné vztahy či aféry netoleruje a tvrdí,že buďto je mladá dívka zlatokopka,nebo...
