Nakráčím do jídelny s širokým nadšeným úsměvem na tváři. Lucas si mě chce vzít! Teda možná ne hned teď, ale rád by si mě vzal, to je velký pokrok.
„Můj milý mě dnes požádal o ruku," řeknu s úsměvem Travisovi, který zrovna vaří kávu. Nejspíš to nebylo úplně nejšťastnější rozhodnutí, protože potom už jen vidím, jak vařící voda teče Travisovi po prstech a pomalu spaluje jeho kůži.
„Promiň, promiň," běžím za ním a pomáhám mu zchladit jeho bolavou kůži, musím se zasmát tomu, jak ho to chudáka vyvedlo z míry. Travis skučí bolestí a leduje si své rány.
„Vždyť jste spolu jen pár měsíců!"
„Vždyť já vím a... ještě nejsme tak daleko, ale je to na velmi dobré cestě, víš?" podotknu a podívám se na něj. „Vlastně na velmi dobré cestě, a proto bychom rádi přestali být tajemstvím a spíš... serádi ukázali."
„Ale ukazuje se, že jediný způsob, kterým bychom se vyhnuli disciplinární komisi, je... podepsat kus papíru." Zní to jako hračka.
„Myslíš... potvrzení o manželství? Které by mimochodem znamenalo, že bys byla vdaná?!" Vykulí ty své štěněčí oči a nestačí se divit. Je roztomilý.
„No... ano. Ne úplně vdaná s velkým v, ale... vdaná na papíře, víš?"
„Ale stejně to je navždy, Vic," podotkne Travis, jako bych to sama nevěděla.
„To není tak úplně pravda! Mohli bych se přes jeden další papír i rozejít," odvětím s úsměvem.
„Jo, tomu se říká rozvod."
Má pravdu, samozřejmě, že má, ale já chci Lucase, a tohle je jediná možnost. A navíc bych si ho opravdu chtěla vzít, jen nevím, jestli takhle brzy.
„Podívej... Já vím. Vím, že to není ideální, ale jiná možnost tu není. A tahle je praktická!"
„A víš co je ještě praktické? Toaleťák. To chceš? Chceš toaleťákové manželství?" oboří se na mě Travis a já posmutním. Věděla jsem, že se mu to asi moc líbit nebude, ale tohle bylo škaredý.
„No tak, neříkej tomu takhle..." smutně na něj koukám.
„Ty vážně přemýšlíš o tom, že bys na to přistoupila?" V jeho očích je úplně vidět, jak moc jsem u něj klesla.
„Já... já chci Ripleyho. A taky svou práci. A díky tomuhle bych mohla mít obojí." Zoufale se na něj podívám.
„Promiň, ale máš snad nějaký lepší nápad?" Zoufale rozhodím rukama a podívám se na něj.
„Ano!" odpoví a na chvíli se odmlčí. Když zjistí, že mu to teda fakt nežeru, povzdechne si. „Ne, nemám."
„Tak vidíš!"
„Ale manželství o tomhle není... Nemá být ani praktickou záležitostí!" snaží se mi vysvětlit něco, co ve skutečnosti chápu, ale stejně si stojím za svým názorem. Travis už v manželství kdysi byl, takže ví, o čem mluví, ale já to nechci poslouchat. Chci jen Lucase.
„Ale víš, že nejsem holka, která by se vyžívala duhách, srdíčkách a jednorožcích. Nejsem na tyhle slaďoučké věci!"
„Nikdo tě nenutí, abys byla najednou přeslazená holčička, ale Vic... Zamysli se, prosím. Ptám se tě, jestli je pro tebe něco praktického důležitější než... něco reálného."
„Hele, víš ty co? Nemáš tušení, co se děje v mé hlavě, takže se drž dál, Montgomery, jo?" Ušklíbnu se a seberu mu utěrku, kterou měl obvázanou kolem zraněného prstu.
„Vyhoď tu utěrku do prádelního koše!" křikne za mnou. Naštvu se a hodím utěrku po něm.
To by stačilo, Travisku. Nebudeš mi tu rozvracet vztah. Zase. Jednou to stačilo.
Hledím si svého a snažím se Travisovi vyhýbat, ale za chvíli zazní alarm a hádejte s kým zrovna dnes jedu?
„Takže... zamyslela jsem se nad tím, co jsi mi řekl. Ještě jsem se nerozhodla, protože jsem se zrovna smiřovala s tím praktickým řešením, ale potom ses mi dostal do hlavy..." začnu konverzaci a Travis se na mě bleskově podívá.
„Hm jo, takže co budeš dělat teď?" řekne celkem otráveným tónem, už má mých dramat nejspíš víc než dost.
„Teď? Já nevím... Asi to musím odmítnout," řeknu zklamaně a Travis se na mě opět krátce podívá. „Odmítnout manželství... praktičnost... a hlavně toaleťák."
„To je dobře!" podotkne Travis okamžitě.
„Dík..." Povzdechnu si.
„Protože manželství rozhodně není praktické!" pokračuje Travis. „Je to nekonečný nelogický kompromis mezi dvěma lidmi, kteří jsou naprosto omámeni láskou."
„A samozřejmě je to naprosto úžasné, ale..." pokračuje dál, ale já ho přeruším, protože už se o tom nechci bavit.
„Ehm... Mohli bychom se po zbytek směny prosím bavit o něčem jiném?"
