MaryJaneLovesMatt

První kapitola

Poprvé jsem jej spatřila v prváku na střední. Byl vysoký, šlachovité postavy. Hnědé vlasy lemovaly jeho delší tvář, v níž byly zasazeny ony oříškovo-čokoládové oči plné čiperných jisker, mezi nimiž byl umístěn větší nos, s hrbolkem roztomile do strany, jen nepatrně. Obličej poté zaujal vystouplými lícními kosti a adonisticky řezanou čelistí. V jednom uchu měl roztahovák. A jeho tvář nakonec završil široký krásný úsměv.
Taky měl motorku později, což bylo neskutečně sexy.
Seznámili jsme se, ostatně jako s každým na této škole. Brzy však upadla naše jména a osoby si vzájemně v zapomnění, v neustálém shonu školy, mého dojíždění na intr a jeho prací doma, o kterých jsem se dozvěděla až mnohem později.
Je dobře, že se to tehdy tak stalo. Byla jsem dost nevyrovnaná a... Každopádně jsem tehdy vypadala jako docela emo údajně, nevím, co je na černě a černomodře barvených vlasech tak strašné, ale dobře. Nu, a taky jsem měla o devět kilo víc, s tím, že měřím 152 centimetrů a mám velká prsa...každé kilo navíc je blbé.

Prvák utekl jako voda, s jedním nepříjemným vztahem, kdy jsem přišla (ne nijak záživně) o panenství a ten kluk o panictví. Pár dní na to ze mě vymámil slova ,Miluju Tě' a nedlouho poté už psal své bejvalce, že se se mnou hodlá rozejít. Byl zlý, manipulativní, hádavý, ošklivý a kurva divný, ale to mě na něm jakousi chvíli fascinovalo. O pár měsíců později jsem mu dala do huby. Úplně mi doničil vztahy na intru jeho lžemi a manipulacemi. Každý zasraný ráno po rozchodu jsem se budila a on už byl na pokoji za spolubydlícíma, jako předtím. Naše vztahy asi zničilo hlavně to, že jsem si s ním začala, a jim to nesedělo. Celkově jsem byla dost divná, a stále jsem, ale oproti předtím...
V létě následoval polyamorní románek s dvěma holčinami, z nichž jedna měla DID. Nebudu se k tomu více vyjadřovat.
Abych něco dovysvětlila... Přísahám, do tří čtvrtin prváku jsem si nedala snad ani pět špeků. Pak jsem poznala kamarádku, nazveme jí Lea. Jednou v autobuse jsem měla strašnou náladu si povídat. Přece jen cesta z bodu A do bodu B chvíli trvala, a tak jsem promluvila: ,,Ahoj, já jsem Jane. Jak se jmenujete? Omlouvám se, ale mám náladu si povídat, a potřebuji oběť." Lea si uvědomila, že se známe, někdo nás již seznamoval, i když chodí na jinou školu, a po víkendu jsme spolu šli na špeka. Sem tam jsme se sešli nebo když byla akce, dala jsem si, taky jsme pak chodili aspoň jednou za týden.
O prázdninách jsem si dala dohromady 4. Ani to asi ne. A pak přišel druhák, a já každý den jela, několik po sobě, kromě víkendů. To víceméně dodržuji i nyní.
Ano, vím, toto povídání je zdlouhavé, ale už se k tomu dostávám.
Každý prvák (zase prvák) si projde seznamovákem naší školy. Jsou to ty největší sračky, doslova. Plazíte se orgány, výkaly, shnilým jídlem, plísněmi, koupete se v něčem, co zásadně není hygienické. Rok před naším prvákem nořili hlavu do chcanek a hrabali se v odporných věcech, aby něco našli. My měli milovanou vanu, jež naše škola na tuto akci hodně využívá. Nevlezla jsem tam. Vymluvila jsem se na ženské problémy. Udělala jsem dobře. Někdo z prváků pak zjistil, že čtvrťáci, kteří pořádají vždy seznamovák, srali do kýblů a to se také ve vaně nacházelo, s hromadou dalších odporností. Řekněme to takhle, naše škola se s tím nesere.
Skládá se i přísaha škole a maturantům.
A nyní to začne být ještě divnější. Každý prvák se prodává jako otrok za skutečné peníze. Musí sloužit tomu, kdo si jej koupí, vydělané peníze jdou čtvrťáku na maturiťák. Skvělé, ne?
Tak ale byl tu rok, kdy jsem já nebyla prvák! A mohla jsem po všech nováčcích házet shnilá jablka, vajíčka a tenhle rok je exkluzivně krmit červi. Navíc tam bylo i pár lidí ze druháku, protože tam minulý rok nebyli, jak je znali, dostávali ještě větší ceres. Kamarádka tam byla. Úkol zněl jasně: ubal obrovskýho.
Šla jsem balit, vedle holek, co minulý rok nebyly na seznamováku, z mé třídy, ale i tak přišly a snažily se být nenápadné, jak jen to šlo, aniž by prošli tím, co ostatní.
Měla jsem spaní mimo, to bylo dost času, ale balení mi tehdy nešlo a já začínala být bezradná. Už předtím jsem si všimla, že tam je. Nyní čtvrťák. Ještě víc sexy než minulý rok. Nyní postával o asi dva metry dál a pokukoval na mé ruce, v nichž se nedařilo vytvořit, co jsem chtěla. Pozoroval mě už chvilku a vcelku zaujatě, tak jsem prohlásila: ,,Hele, tohle brko není veřejný."
Rázem dřepěl u mě. ,,To je v pohodě, jednou jsem takhle s bráchou byl..." A vyprávěl o tom, jak mu svítil na koupališti, aby mohl balit, zatímco všude byla hromada známých a nebylo by to asi úplně vhodné. Následně jsem se divila, že mi to říká, jelikož ani jeho spolužáci nevěděli o tom, že jeho  bratr je hulič.
Ten den jsme se znovu představili a skvěle si popovídali. Pak se začal věnovat prvačce, kterou si zakoupil. Shodou okolností měla shodné své jméno s mým druhým Mary, ne nejsem křtěna. Jmenuji se Jane Mary, mám prostě dvě křestní jména.
Ten večer jsem už hulila asi po šesté, asi jen jedno brko (možná ani to ne) jsem ubalila. A on seděl u ohně, prvačka se zvedla a odešla, všiml si mě a poklepal, ať si vedle něj sednu. Co Vám budu říkat, potěšilo mě to.
Pozvala jsem ho na brko, nemohl, ani nepil, protože byl na motorce. Jeho oči a úsměv...bylo to tak neodolatelné. Skoro každá holka na škole tohohle nádhernýho kluka chtěla. Dostali jsme se k tématu piercingů, mám nostril a tehdy jsem ještě měla v levém rtu snake bite. Plus ještě propíchlou bradavku. Dřív byly propíchlé obě. Tvrdil, že je lepší simetrie, když už jedna, tak obě nebo žádná. Bavilo se s ním skvěle. Měl tak příjemný hlas. Plápolající oheň, veselý smích popíjejících všude kolem.
Propadala jsem mu.

O pár dní později, jsem mu poslala žádost na Facebook a napsala mu. Ten večer mi odepsal. Rozváděl konverzaci a já taky. O pár dní později jsme si začali psát anglicky, aby mi pomohl s tímto jazykem. Bylo to úžasné. Jednou jsem se mu rozhodla nenapsat, a on mi napsal sám od sebe. Respektoval mé názory, sám od sebe mi i napsal, měli jsme rádi podobné věci, kapely... Řekněme, že kamarádky ze mě měly vykecanou hlavu. Obzvlášť, když se sem tam objevil nějaký dvojsmysl a on pak odpovídal stylem: ,,Opps, to mohlo vyznít perverzně." 
Moje odpověď byla: ,,Perverznost potřebuješ k životu."
A jeho pokračování: ,,No, horší je, když se dusíš..." 
Bavili jsme se o tabletce proti kašli.
Zkusila jsem si s ním domluvit kávu. Jelikož to ale nebylo jisté, pozval onu prvačku na motorku. To ale nedopadlo. A tak mě jiná dotáhla za ním, její asi nejlepší kamarádka, o přestávce do kovárny. Pozdravila jsem, tváře jsem měla rudé a moje prořízlá pusa náhle neměla, co říct. Pozdravila jsem a odešla. A tak mě za ním zatáhla jako malého pancharta a já už se z toho nemohla vykroutit.
,,Heh, jak jsi viděl, byla jsem sem dotažena násilím, ale tak...nepůjdeme dneska po škole na to kafe?" Zeptala jsem se stydlivě.
Zarazil se. Pak se zamyslel, usmál a souhlasil, s tím, že se těší.
Na intr jsem se běžela ještě převléknout a trochu namalovat, i když tam správně být nemáme, narychlo nám uklízečka klidně půjčí klíče.
Po škole jsem čekala ještě hodinu než měl skončit on. Mamka už o tom věděla, samozřejmě se vyptávala. A já si ani nebyla jistá, jestli to je rande. Nechtěla jsem si v to ani dovolit doufat.             
Pomáhal ještě nést spolužačce krabici, a na rohu náměstí jí ji předal a šli jsme do kavárny. Skvěle jsme si povídali. A já už před ním údajně tehdy na té schůzce byla provařená. Ale evidentně se mu to i líbilo. Chtěl poznat nás obě. A já mu ostatně dávala víc šancí se navzájem poznat než ona prvačka. Bohužel, když jde o takového kluka, člověk se musí zapřít.
Povídali jsme si o všem možném a i já ho lehce oslnila.
Šli jsme platit a servírka pronesla: ,,Kdo bude platit?"
,,Já," odpověděli jsme s Matthewem téměř naráz. Servírka zmateně pohlédla.
,,Já platím," řekla jsem.
,,Ne, ne, já platím," prohlásil a podal servírce peníze. Prostě to udělal a já jen pronesla, že mu za to později něco koupím. On jen pronesl, že by bylo neslušné, že bych za to platila já.
Cestou jsem musela vypít lahev džusu, protože mi praskla a nechtěla jsem, aby přišla na zmar. Tak jsem šla v předklonu, pila ho a on se smál. Nebylo divu.
Nebo jsem chtěla přejít a on se lekl, že prý jede auto a já přecházím. Řekla jsem, že byl čas, ale nechala jsem se hlídat. Tehdy mi to ještě nedošlo...
Rozloučili jsme se na nádraží. S tím, že jak se ke mně skláněl, nezapomněl si do mé výšky popíchnout, a po mé obraně nakonec říct: ,,Co je malé je ale hezké."
Ještě ten večer mi sdělil, že to bylo ,,awesome date" a já byla v šoku. Navíc to bylo poprvé, kdy ho na rande pozvala holka. A já byla Ta holka. Byla jsem s ním na rande. Líbilo se mu.

Nastalo pondělí, kdy končím ve škole brzo, přijela kamarádka a šli jsme do města. Věděla jsem, že tamtudy Matthew o obědovce často chodí na jídlo k Číňanům. Ale nevěděla jsem, že má taky potom nějaké dvě hodiny volna. Zrovna, když jsem si zapálila cigaretu, vzdala, že se objeví, ne že bych tam na něj čekala, objevil se na rohu a já vrazila kamarádce do ruky rychle cigaretu. Nevěděl, že kouřím. Šla jsem mu naproti.
Ve škole jsme se to pondělí, po tom pátku jen s úsměvy pozdravili. Teď na ulici mě uviděl, usmál se a objali jsme se. Mohla jsem se tak nepatrně skrýt v jeho hrudi. Bylo to vcelku dlouhé obětí. A dlouhé povídání si. Pozvala jsem ho ve středu na sud školy. Souhlasil. Za celé čtyři roky, co na této škole byl, žádného se nezúčastnil.