První pohled |Stein27| [DOKONČENO]

U něj

*oznámení *
2 zmeškané hovory od Marťa 🖤
,,Neech mě Martineee aspoň vyspaat "
protahovala jsem slova protože jsem byla fakt unavená v noci jsem skoro nespala ,zase noční můry.
,,Nech ho "
řekl Péťa rozespale
,,Promiň tebe vzbudil ten telefon?"
,,Nee "
,,Nekecej"
,,No dobře vzbudil,Co chtěl?"

,Já nevim "
,,Tak mu zavolej"
,,Ale-ale já s ním nechci mluvit"
,,Proč ne? "ptal se a nechápal Petr
,,J-já noo..vždyť to víš tak proč se mě na to ptáš?"
,,Sas...třeba to byla nějaká faninka co si s ním dala fotku"
,,Petře..."
,,No dobře nebyla to faninka..."
koukala jsem na něj nechápavim pohledem ,proč to řekl tak sebejiste?
,,Petře?"
,,Ano?"
,,A teď opravdu opravdu upřímně "
,,Poslouchám..."
,,Jak dlouho to trvá?"
,,Dejme tomu skoro třičtvrtě roku?"
,,C-cože?"
,,Jo..."
,,Díky ze jsi mi to napsal " řekla jsem a obejmula ho
,,Nechápu proč to teda neukončil když jsem mu nebyla dost dobrá " řekla jsem smutné zároveň naštvaně a jako největší egoista dohromady
,,Nevím "? Řekl Petr a pokrčil rameny
,,Jak dlouho to víš ??"
,,V ten den co jsem ti to napsal jsem se to dozvěděl "
,,A David?"
,,Ten asi o něco déle "
,,Jdu mu zavolat "

{Hovor}
,,Ahoj Davide"
,,Ahoj...ehm je to důležitý?"
řekl trochu zadychane
,,Em promiň zavolám později " zasmála jsem se a típla to

,,Noo??" ptal se Petr když jsem za ním přišla
,,Dejme jim ještě tak hodinku" smála jsem se i když jsem měla náladu pod psa
,,Ježíš marja to dokážeš jenom ty"
řekl a taky se začal smát
,,Nojono to dokážu fakt jenom já.Hele hmm myslíš že ho to alespoň mrzí?"
,,Davida?"
,,Martina!"
,,To nevím, mě to mrzí doteď a udělal jsem to jednou a ještě pod vlivem"
,,Že já s ním ten večer šla domů..."
,,Coo?"
,,No ten večer mě vezl domů aaa já mu řekla ať tam zůstane se mnou "
,,No a dal ?"
,,Už nevím je to dlouho"
,,Ale když jsi poprvé potkala mě si doufám pamatuješ?"
,,Joo "
,,Hm tak jak?"
,,Hm šla jsem a najednou jsi ke mě přišel s tím co tam dělám, tak jsme se procházeli po parku a seděli jsme na lavičce a pak jsem šel ptala kolik je no a šli jsme k tobě, znal jsi mě tři hodiny a už jsi to zkoušel " řekla jsem a zasmála se nad vzpomínkou kdy jsme leželi u něj v posteli
,,Jooo a tvůj fotr "
,,Paní bych nečekal že si to pamatuješ přesně "
,,Už v tu chvíli když jsem se na tebe otočila jsem si zamilovala ty tvoje oči"
,,Tak to je jasný "
řekl Petr a zasmál se

Ahojky hlásím se po maličké pauzičce je to dost krátký ale tak alespoň něco tu máte