love in outer space.|| larry stylinson

sixteen.✨

,,Vrať mi mojí čokoládu Niallere!" vykřikne vztekle Zayn, když blonďáček 'nenápadně' odcizí jeho čokoládu, a tak ho Zayn začne nahánět všude možně po domě. Já to jen se smíchem pozoruju a v momentě, kdy se Niall rozplácne na zem a Zayn o něj zakopne, tak skoro až brečím smíchy.

Harry, který právě vešel do místnosti se na ně jen nechápavě podíval a s pokrčením ramen zvedl ze země čokoládu, která při pádu vypadla Niallovi na zem a s chutí se do ní zakousl. Ublížené pohledy těch dvou na zemi opravdu stály za to.

Harry ke mně natáhl ruku a já si s úsměvem trochu ukousl. Oříšková, moje oblíbená!

,,No chápeš to?" štouchl Niall ublíženě do Zayna, kterýho ale jen spražil pohledem.

,,To ty jsi mi ji vzal první, tak nedělej kreténe!" zavrčel.

Blázni.

Tohle je jen názorná ukázka mého normálního dne s těmihle blázny. Přesně tohle se odehrálo včera a rozhodně to nebylo poprvé.

Od toho večera, co jsme se s Harrym dali dohromady už uběhly 2 týdny a jsou to ty nejlepší 2 týdny v mém životě. Trávíme spolu snad veškerý volný čas, ale i přesto máme čas se věnovat sami sobě.

Kluci už mají za sebou schůzku s manažerem, který jim nabídl podepsat smlouvu a nahrání prvního alba. Ještě to chvilku potvrá, oni už se ale pomalu připravují. Chtějí, aby to album bylo co nejlepší a dát do jednotlivých písniček opravdu vše.
Nedokážu ani říct, jak moc jsem na ně pyšná. Plní si svůj největší sen a to je jednoduše úžasné!

Tolik věcí se v mém životě změnilo, až je to šílené.
Od toho večera, jsme na ten kopec šli ještě jednou, ale tentokrát vše připravil Harry. Udělali jsme si piknik, kdy připravil spoustu výborného jídla a okolí ozdobil svíčkama. Bylo to naše první opravdové rande a musím říct, že lepší bych si snad přát ani nemohl.

Celé hodiny jsme jen tak proleželi v objetí a pozorovali hvězdy. Bylo to prostě dokonalé, on je dokonalý...

Letní prázdniny už jsou bohužel skoro za námi, a i když pro mě to neznamená nic zásadního, když do školy nechodím, tak Harry s klukama ano a to znamená, že spolu nebudeme moct trávit tolik času.

Vzdělání je ale samozřejmě velice důležité, alespoň pro někoho, kdo má nějakou budoucnost a já se tak musím smířit s tím, že tam jít musí. Nebudu si tady dál hrát na nějakého pesimistu a užiju si poslední týden strávený s Harrym.

On je momentálně v práci a já si to mířím za ním, přímo od doktorky. Mám tak neskutečnou chuť na káva a samozřejmě chci i vidět Harryho.

,,Dobrý den" pozdravím ho ze srandy, když na mě vyjde řada.

,,Dobrý den, co to bude?" nejdříve mě podle hlasu nepoznal, jelikož měl hlavu sklopenou a něco psal do monitoru, když ale zvedl hlavu a jeho oči se setkaly s těma mojima, tak se široce usmál. ,,Co to bude pane?" ušklíbne se a já se jakože zamyslím, i když moje volba je jasná.

,,Karamelové frappé s pusou na vrch možná?" zaculím se, otáčejíc se za sebe, jestli za mnou náhodou někdo nestojí, aby si o mě něco nemyslel. Naštěstí jsem tady stál sám.

,,Dobrá volba" taktéž se zaculí a přes pult se natáhne ke mně pro polibek, který mu s radostí dám.

Když se od sebe odtáhneme, tak se postavím dál od pultu, abych nepřekážel lidem, co právě vešli dovnitř kavárny a s úsměvem pozoroval Harryho, připravujicího moji kávu. Začal jsem pociťovat menší tlak na hrudi a začalo se mi špatně dýchat. Z toho důvodu jsem Harryho poprosil, aby mi kávu přinesl ke stolu a šel se posadit.

Jen co jsem dosedl na židli, tak jsem se rozkašlal a měl potíž se nadechnout. Z vedlejšího stolu mi ihned někdo podal vodu, ale já nebyl schopen se ani napít.

Harry ke mně ihned doběhl zcela ignorujíc dlouhou řadu lidí, čekajicí na kávu. Snažil jsem se něco říct, ale nedokázal jsem to. Hruď se mi nepříjemně svírala a do očí se mi vedraly slzy. Tak moc to bolelo a já si přál, aby už byl konec. Nevěděl jsem co se děje a byl jsem tak vyděšený.

,,Záchranku, zavolejte někdo záchranku!" uslyšel jsem něčí křik, to bylo ale poslední co jsem slyšel. Dál už jsem nedokázal nic vnímat. Připadal jsem jsi jak kdybych se topil a přesně tak jsem lapal po dechu.

Před očima se mi objevilo černo a já nejspíše upadl do bezvědomí.

Probudilo mě nepříjemné světlo svítící mi do očí a já tak s nakrčeným obočím otevřel oči. Chtěl jsem se postavit a jít zatáhnout závěsy, které jsem večer nejspíš zapomněl zatáhnout, když jsem se ale rozhlédl okolo sebe, tak jsem se zarazil. Tohle rozhodně není můj pokoj. Bílé stěny, pach dezinfekce a pípající stroje mi jasně napověděly, kde jsem. V nemocnici.

Pomalu se mi začalo vybavovat kvůli čeho tady vlastně jsem a ihned jsem chtěl přivolat sestru, když v tom se otevřely dveře a dovnitř vešli rodiče.

Když zjistili, že jsem vzhůru, tak se ke mně ihned rychle rozešli a oba mě šťastně objali.

,,Co se-" chtěl jsem se zeptat, co se stalo, ale v tom se otevřely dveře, ve kterých jsem spatřil ty nejkrásnější oči vůbec.

,,Harry" vyhrkl jsem.

.
.
.
hello!

předem se omlouvám, že jsem takhle lehce depresivní část vydala právě na výročí 1D, ale rozhodně to nebylo v plánu!!🥺

______
už je to neskutečných 10 let od vzniku toho největšího boybandu vůbec. 10 let co sledujeme a prožíváme jejich cestu k dobytí hudebního světa. 10 let je už sledujeme vyrůstat s to i když se jejich cesty na několik let rozdělily, změnu ale potřebuje každý, za to je nemůžeme vinit.

vydali 5 neskutečných a úspěšných alb a hlavním úspěchem ale je, že vytvořili tak skvělou rodinu. rodinu, která tady není jen pro ně, ale i pro ostatní a opravdu nám na sobě záleží. plno lidí si vytvořilo nespočet přátel a vzpomínek díky nim a my nemůžeme být víc vděční!

teď už jen doufejme, že tohle není konec jejich cesty a opět si k sobě najdu cestu. jejich štěstí je ale samozřejmě to nejdůležitější a my budeme respektovat každé jejich rozhodnutí❤️

i love you guys and i'm so proud! hope this is not the end.
_______

~have a nice day a prosím přežijte ho ve zdraví!

Veronica.