Celou noc jsme s Ginny pracovaly na oné "milostné básničce". Začínám pochybovat nad tím, jestli mám tohle vážně zapotřebí. Sakra, jenom blbec by pomáhal sokyni, jak získat prince. Ale já nemám povahu na to jí odmítnout. Prostě to neumím.
Při snídani ve Velké síni to ale začalo. Přilétly sovy a mně se najednou strašně rozbušilo srdce.
Když Harry otevřel obálku, spustilo se:
,,Ó Harry, princi můj,
Proč o mě nestojíš?
Já tě mám ráda jako život svůj,
Tak z jakého důvodu si mě neosvojíš?
Tvé vlasy černé jako uhel jsou,
Mé září ohnivou barvou.
Já se tě jen tak nevzdám,
Miluji tě až ke hvězdám.
Tak lásku mou prosím opětuj,
A budeme spolu stůj co stůj!"
(můj talent na psaní básní je vážně skvostný)
Upřímně mi bylo trapně i za Ginny. Všem včetně Harryho samozřejmě bylo jasné, že je to její dílo (to že jsem spoluautorkou se nepočítá). On to ale neřešil a dál už si toho nevšímal. Za to ho obdivuju. I přesto, že ho Ginny totálně ztrapnila, zachoval klid a nezačal všem vysvětlovat, že s tím nemá nic společného.
Poté se ale začalo řešit něco jiného. Ronovi totiž přišel balíček s...to je společenský hábit?
Musela jsem se rozesmát. Vypadalo to jako oblek na svatbu po prababičce v 18. století. No to jsem ještě mírná.
Ron se nejspíš cítil ještě víc trapně, než před chvílí Harry.
Bylo to ale zvláštní, protože nikdo neví nic o tom, že by se ve škole konal nějaký ples nebo tak něco.
Potom však přišel Brumbál a Velkou síní zavládlo ticho. Kdyby na zem spadl špendlík, byl by zcela zřetelně slyšet.
Všichni zvedli hlavy od snídaně, když zazněla slova ,,Ohnivý pohár".
Nastal okamžik, na který každý z nás čekal. Bylo to vzrušující, když Brumbál tahal pergameny z poháru a četl jména.
,,Kruvalským šampiónem je Viktor Krum!" a místností zazněl potlesk. ,,Šampiónkou Krásnohůlek je Fleur Delacour!" opět potlesk.
,,A Bradavický šampión je Cedric Diggory!" zde byl potlesk zdaleka nejhlasitější.
Jenže potom se stalo něco, co nikdo nečekal. Z Ohnivého poháru vyletěl další kus pergamenu. Brumbál se na chvíli odmlčel.
,,Harry Potter," řekl vyděšeně.
,,Harry Potter!" zvolal ještě jednou.
Tohle je trochu kratší kapitola než obvykle, ale potřebovala jsem to ukončit takhle :)
Mimochodem, jak už jsem psala do popisku, nepíšu to přesně jako je to v knize/filmu, takže jsem spoustu věcí změnila a vynechala a taak.
Linda
ČTEŠ
Harmione - Miluješ šprtku?✓
Teen FictionDOKONČENO Už jsem to prostě nevydržela. Nedokázala jsem tam jen tak stát a čekat, kdo tuhle neopakovatelnou chvíli přeruší. Naklonila jsem se k němu a v momentě, kdy jsem ho chtěla políbit, nad vším převzal kontrolu a jednoduše mě objal. Začátek...
