Hello! Jsem Kristýna Popelková, ale nikdo mi neřekne jinak než Týno. Mám staršího, dost staršího bratra Lukáše. Pro mne je to spíš takovej otravnej fotr. Je o 17 let starší než já. no mne je 16, takže si jednoduchou matematikou, teda jestli jsme úspěšně prošli druhou třídou můžete spočítat, že Lukášovi je 33let. Stará se o mně, jak o vlastní dítě. Rodiče nemám. Jo, je to zlý, ale osud si nevybírá. Zemřeli při bouračce, když mi bylo dvanáct, stále na ně musím myslet, hrozně mi chybí, tak ráda bych teď mamku objala. Jediný koho mám je brácha a můj přítel Janek. Brácha ho nesnáší, myslí si, že se se mnou chce jen vyspat, a pak mě odkopnout. Abych nezapomněla, chodím na gymnázium.
~•1•~
Pffff, je 6:15 a ten cvoknutej budík začal vydávat svůj pošahaný zvuk. Vstala jsem pravou nohou z postele a šla jsem se nejdříve do koupelny osprchovat, udělat si hygienu, a pak jsem se i nalíčila žejo 🤭💗 Pak jsem se vrátila do svého pokoje, poslala GM na snap, naházela jsem si do batohu věci do školy. Ups, právě jsem si všimla lístečku v penále s úkolem z češtiny. Tu máme naštěstí až 3 hodinu, takže to o velký opíšu. Pak jsem se převlékla do tohoto:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Když jsem byla oblečená. Vzala jsem si batoh, který jsem následně nechala v předsíni a šla do kuchyně za bratrem. T: zdar brácha L- Lukáš (Týny bratr) L: co to máš na sobě? T: že by oblečení? L: jo? Se zase zklidni holčičko, co ten výstřih???!! T: jakej L:ten výstřih co máš na sobě až do Ameriky
T: vole brácha, nebuď upjatej Najednou mi přistála jeho ruka na mé tváři. L: tak takhle se mnou mluvit nebudeš. Já ti zakazuji, aby jsi do školy chodila, jak šlapka T: prosím? To si o mně myslíš? Že vypadám jako šlapka A chytla jsem se za tvář. L: masti se okamžitě převléct Hodil po mne obyčejný černý tričko. T: vole, se divím, že na to triko není růžový a není na něm Hello Kitty 🤦🏼♀️ L: neboj, to ti koupím, až půjdu z práce T: to byla ironie blbečku
Neochotně jsem si převlékla to triko a zasedla ke snidani. Nejedla jsem se. Napila se džusu. Vzala si z ledničky svačinu a šla se obouvat. L: děvenko? T: co je ještě? L: v kolik dneska končíš T: máme do 13:10 pak jdu na oběd L: super, takže ve dvě jsi doma T: no to ne, chci jít ještě s Jankem do kavárny L: tak hele, na nějaký randění máš ještě mraky času, takže ve dvě ať jsi doma, až přijdu budeš mít hotový úkoly. T: co když ne? Dáš mi na prdel jak malýmu fakanovi?
L: když se chováš, jak nevychovanej spratek, tak ano T: tyvole, jiní v mém věku, si můžou dělat co chtějí a rodiče jim to tolerují, ale ty? Ty nejsi ani můj řidič a buzeruješ mě v jednom kuse. L: to máš fakt blbý... Jo a abych nebyl málo zlej, máš myčku ze včera T: sakra brácha, já to všechno klidně udělám, ale já opravdu chci být po škole aspoň chvíli s Jankem L: zapomeň, ani ve snu se k tobě nepřiblíží, jinak nezažil ten ohňostroj T: Luky prosím 🥺
To už jsem začínala brečet L: v žádném případě T: já tě nesnáším!!🥺 Popadla jsem batoh a klíče a vypadla z bytu. Brečela jsem jako želva. Už jsem za sebou slyšela jen Lukáše L: Kristýno Jo, mluví na mne, ale co, mne je to jedno....
