4. Přípravy & Cesta

216 33 5
                                    

Je brzo ráno a já právě vstávám z postele budím Míšu a jdem snídat dneska je totiž ten den kdy naše třída jede na adapťák ať se lépe poznáme se spolužáky a taky s lidma s druhý třídy mám v sobě dobrej pocit že to bude super ale na druhou stranu se bojím jestli do kolektivu zapadnem ale teď už dost tlachání jdem zabalit poslední věci a vzůru se poznávat
Ty Nati myslíš že mám všechno mluví na mě Míša od sportovní tašky Jasný máš tam toho jak na týden navíc to je jen dva dny a 2 noci Míša po mě hodí pohled a já hned vím že je to ok no nic jdeme k busu rozloučila jsem se s našima a vyrazili jsme..

U školy už jsou naší spolužáci a tak vyrážíme k ním v tom se semnou dá do řeči Vladimír a vyptává se mě :
No poslouchej jak moc se těšíš věř mi nebo ne klepne ti tam s nich a ukáže prstem na Davida a Dejana vypadají v klidu řekla jsem tišším hlasem no jenže oni se baví s jedním typkem z béčka jmenuje se Richard a je to fakt číslo ten kluk (zasměje se pod nosem) no toho jsem už poznala 1 den školy řval na mě a tam Míšu něco ze šatny no to je mu podobný dávej si na něj bacha poplácal mě po rameni a šel zpět ke klukům v tom ke mě přibehla Míša tak co pozval tě na rande? Ty jsi kráva fakt ne jen mi něco říkal jaaj škoda no by byla prdel zasmála se Míša no to tak znam ho necelé 3 dny v tom naše povídání přerušila učitelka a začala mluvit : takže studenti jsem ráda že se takhle hezky všichni zase vidíme nikdo nechybí? Každý se ohlédl a nakonec jsme zavrtěli hlavou tak výborně prosím nastupujte do autobusu béčko třídu naberem na stánku abychom se nemisili tak honem sedla jsem si s míšou dozadu asi ve 4 řadě a za nás si sedl Dejan s Davidem no krása to bude jízda fakt...

Vyjeli jsme.. A cesta pomalu ubíhala jenže hned po 10 minutách mi došla trpělivost otočila jsem se na kluky a zařvala jsem: Dejane přestaň mi kopat do sedátka můj výraz byste vidět nechtěli xd dyk ona bude dělat naštvanou nebuď tak toxická baby uculil se na mě Dejan a koukl na Davida vedle a já ho zabila pohledem sedla jsem si zpět na sedačku dala sluchátka do uší a Míša vedle mě si četla knihu najednou autobus zastavil a já hned věděla o co jde nastupuje do autobusu druhá třída Béčko která měla sraz někde jinde abychom se nemísili koukali jsme s Mišou z okýnka a jakože musím říct že tam ti týpci jsou hodně styloví jeden měl takový hezký úsměv a druhej byl takový jiný druh no měla jsem radost celkem fešáci tam jsou šeptla mi Míša do ucha potichu přikývla jsem ale zase záleží jak se budou chovat pomalu nastupovali..

Všichni sedli hned tam kde to bylo možný a nakonec šli uličkou dva kluci hej more Tome kam si sednem? sedej tu za ty baby no hned sem dala hlavu dolů protože moje stydlivost nabrala a hned na mě jeden z nich hej čajko neboj se mě já nekoušu prosím tě sedej a nedělej fráju řekl ten druhý týpek najednou se zase autobus rozjel a vyjeli jsme po chvíli se na nás otočili kluci ze předu a jeden z nich spustil tak já se jmenuju Tomáš a doufám že si budeme rozumět já sem Natka ahoj no a já Míša zasmáli jsme se najednou Tomáš zaklepal na typka vedle aby se taky představil kluk sundal sluchátka a řekl já sem Richard a vás dvě jsem slyšel ty si Natálka a ty Michalka usmál se a všichni jsme se začali smát to bude dobrá jízda ještě už se znám s 2 novými bezva

Děti ze školy rap •(𝘥𝘰𝘬𝘰𝘯𝘤̌𝘦𝘯𝘰)•Kde žijí příběhy. Začni objevovat