Flekatá cizinka

30. Kapitola

       Zatímco se Stmíváním pracovala dál na plánu, s ním, Proužkou, Lvíčkou a Zlatoouškem chodila na lov, hlídky a užívala si normální život.
       Kočka může dostat cokoli, ale nemůže mít všechno, usmála se.
       Možná je to pravda...
       Ale nikdo mě nedokáže přinutit nedělat to po svém!
       Nikdo mě nedokáže udržet pryč.
       Gepardka se ušklíbla a zadívala se na tábor pak se obrátila ke kočce vedle.
       "Už se ti vrátily vzpomínky?" zeptala se Lvíčka.
       "Postupně se objevují... Ale není v nich nic, z čeho bych něco nového usoudila." řekla Gepardka, což byla v podstatě pravda. Byla válečnící Stromového klanu a postupně se jí vraceli vzpomínky na onoho přítele a na Čery, teď už asi zástupkyni.
      Jedině na to, proč zmizela ne.
      Možná to vytěsnila.
      Pořád ale nevěděla co udělat.
      "Nejsem si jistá, jestli je chci." mňoukla.
     Lvíčka se chápavě usmála. "A to proto, že jsou špatné, nebo že chceš mít vždycky všechno ve svých packách?"
    Gepardka se potutelně usmála. "Oboje. Ty nesouhlasíš?"
    "Na přestávku to bylo až dost." ušklíbla se Lvíčka a pohodila hlavou.

🐾

     Proužka zamyšleně seděla a Stmívání s Gepardkou po ní hodili zamyšlený pohled.
     Pořád o tom přemíýšlí, povzdechla si Gepardka a trochu provinile se otočila.
     K Proužce se vydala Černotlapka.
     "Co se děje?" zeptala se stručně.
     "Nedokážu pomoct." vyhrkla Proužka zamračeně sykla.
     "Se zrádcem?"
     "Jo." zachmuřila se. "Skoušela jsem to, ale nešlo to."
     Černotlapka přikývla. "Já taky."
     Mlčela.
     "Počkat." zarazila se. " 'Nešlo to'... Ty máš na mysli něco konkrétního."
     Proužka zvedla hlavu.
     "Ne, já jsem..."
     "Typovaní není můj styl, ale má to něco z Gepardkou...?" konstatovala Černotlapka. "Možná Stmívání, Zlatoouško nebo dokonce Lvíčka?"
     Proužka překvapně naskočila a zůstala sticha. Tiskla zamyšleně tlamičku k sobě.
     "Zlatoouško s tím nemá nic společného." řekla pak po chvíli přemýšlení a obrátila se na krémovo-hnědou válečnici.
      "Takže?" zeptala se Černotlapka odtažitě.
      Proužka si zamračeně povzdechla a začala. "Přemýšleli jsme, kdo to asi je. Pak jsme já a Stmívání Gepardku viděli s těmi kočkami a říkali si, jestli, když je zrádce, nepokusí se utéct. Myslela jsem, že by jsem měla něco udělat, abych ji odhalila, proto jsem řekla Lvíčce, že jí chci hlídat."
      Černotlapka ji zaujatě propalolovala pohledem.
      "Ale nepokusila. Bylo mi to divné a když jsem se vydala zkontrolovat tábor. Stmívání, který měl hlídat východ, byl omráčený." odpověděla na nevyřčenou otázku pesimisticky.
      "Takže to mohla udělat i ona, když jsi ji nechala osamotě." řekla.
       Proužka se zamračila. Ještě aby obvinili ty dva, chtěla chytit pravého zrádce, ne to házet na svoje kolegy. "Ne - totiž asi ne, přece se pak ukázalo, že to bylo falešné. Stmívání s Zlatoouškem to dokázali...!"
      Černotlapka si zamračeně povzdechla a rozhlédla se. Přemýšlela.
      "Byl nějak silně zraněný?"
      "Ne jen pořádně omráčený. Zrádce možná neměl čas." řekla ponuře Proužka.
      Čelnotlapaka přikývla.
      "A jak Stmívání voněl? Chci říct, poprvé to byla nějaká doba, než se to zjistilo, ale teď ne." zeptala se chladně.  "Pokud by sis vzpomněla, můžeme tak dokonce odhalit špeha!"
     Pruhovaná válečnice si odhodlaně začala vybovat vzpomínky. "Ne.. Nevzpomínám si." zasyčela zoufale. "Byla jsem asi vyděšená a běžela jsem jsem přivést Lvíčku, abych to ohlásila."
      "Je to důležité." zavřčela Černotlapka.
      Proužka se víc soustředila.
      "Nevoněl nějak silně po někom z klanu." řekla nakonec zamyšleně.
      "Děkuji." kývla stručně Černotlapka.
      "Až budeš mít stopu, chci jí znát." usmála se druhá kočka.
      Znovu se zamysleli a Černotlapka se ušklíbla. "Neboj se, přijdu na to, ať je to kdokoli." usmála se chladně.
      "Přísaháš?" zavřčela odhodlaně Proužka.
      "Přísahám." kývla odtažitě Černotlapka. "Dostanu toho šmejda."  

🐾

    Gepardka se zvedla a zapotácela sebou.
    "Do hajzlu." vyhrkla znepokojeně.
     
Nechám vám ještě chvíli na přemýšlení. :3
Asi bych to tu neměla psát, ale původně jsem měla v plánu na ten konec použít jiná slova.
Super odhalení! Proužka umí lhát. :o
Jak už víte kdo to je, objevuje se nám tu spoustu dvojsmyslů, co? "Chtěla chytit pravého zrádce, ne to házet na svoje kolegy..."😏😊
No nic.
Mimochodem, za špatnou kvalitu nemůžu.

Ale.. Objevují se nám tu nové skutečnosti a zatímco Gepardka a Stmívání mají práci, Černotlapka se rozhodla, že vezme spravedlnost do svých tlapek.
Ještě před pár kapitolami by jste jí fandili, ale tohle neskončí dobře...