Alfa, Beta, Omega✔️(AoT) [Ereri]

9#

„ne, nikam nejdu....Levi"
Musíme si promluvit, jinak to nejde. Budeme mít problémy.
„prosím, jen si promluvíme.." řekl jsem klidně a chvíli bylo ticho.
„fajn, máš minutu, teď "
Sakra. Tak jo.
„Je to naše dítě, spojení nás dvou, samozřejmě chci rodinu jako každá Alfa, ale koukni se na tuhle situaci, jsme v legii a jsou tady titáni, co když se něco stane mě nebo tobě, dítěti, to by nešlo, věř mi. Teď nikam nesmíš-" „jak jako nesmím?! Jsem nejlepší voják! Nemůžu zůstat tady a nic nedělat!! To nejde! Musím bojovat! Jsem velitel! Mysli trochu! To dítě dám pryč! To je nejlepší rozhodnutí!" Co to plácá....
„cože!? To přece nemůžeš! Je to i moje dítě! Taky do toho mám co mluvit! Nemůžeš ho dát pryč, Levi, máš přece city, nemůžeš jen tak dát svoje dítě, miminko, pryč. Levi, postarám se o vás, slibuju, věř mi" Notak, musí si ho nechat, nějak....mi ten prcek přirostl k srdci i když je to teprve plod. Viděl jsem jak mu z obličeje odpadá vztek. Přemýšlí. Notak Levi.

Asi má pravdu, mám šanci mít dítě, rodinu, je mi 30, je čas na rodinu. Mysli Levi, Erwin to nějak pochopí.
„fajn! Ale něco uděláš špatně a zabiju tě!!" Jak jsem to mohl povolit, a jo, ty hormony.

Jo!!
„děkuji Levi! Budu se snažit, slibuju! Arigato!" Jsem tak šťastný, vím, je mi teprve 17, ale i tak, zvládnu to.