10. prosinec

25 4 0
                                    


Hned po probuzení a roztáhnutí závěsu jsem zůstala stát u okna a úžasem se zahleděla ven. Z nebe se vznášely malé bílé sněhové vločky a okna zdobily jemné obrazce zimního mrazu. Obloha byla blankytně modrá a na spadlý sníh zářily paprsky slunce. Ideální počasí na dlouhou procházku po okolí. Tak zněl náš dnešní plán. Teple jsme se oblékly do zimních bund, bot, čepic a rukavic a vydaly se prozkoumávat okolí a krásu dnešního mrazu. Bylo příjemné být v tento den venku, jak krajina pomalu mizí pod bílou sněhovou peřinou. Ruku v ruce a úsměvy na tvářích jsme si užívaly procházku plnými doušky. Užívaly jsme si to ticho a krajinu jako vystřiženou z nějaké pohádky. Napadá mě Mrazík, který svou berlou marazilkou zasněžil a zamrazil okolí, které momentálně vypadalo jako malované. Všude bílo a čisto. Po pár minutách se začalo stmívat, ale nás to neodradilo pokračovat v cestě dál. Po cestě zpět bylo krásné to, že nejen nám na cestu svítilo světlo z pouličních lamp, ale i barevná světýlka z ozdobených baráčků a z vánočního stromu, který stojí uprostřed náměstí a září modro stříbrnou barvou. Bylo to kouzelné a zároveň romantické. Jakoby svítilo těch tisíce světel jen pro nás. Naplňovalo mě to všechno štěstím a radostí. Troufám si tvrdit, že tohle byl jeden z těch nejkrásnějších dní, které jsme spolu stačily již prožít a přála bych si, aby nebyl poslední a zažily jsme jich spolu ještě nespočetně.

,,Víš Lili, mám pocit jako kdybych po dlouhé době mohla být šťastná a to jen s díky tobě."

Vánoční Princezna (24. dní)Kde žijí příběhy. Začni objevovat