YTB Adventní kalendář 2020+BONUS

Mejmr-IDKnázev🤠

Pohled Gejmra:

Sedím ve vlaku, který míří přímo do Pardubic. Na notebooku, který jsem si vzal, aby jsem se nenudil jsem stříhal video, které jsem doma těsně před odjezdem natáčel s Kelem a Jawem. Najednou se mi zachtělo na záchod a tak jsem se zvedl a protože jsem ve vagónu sám, nechal jsem tam noťas na stole. Šel jsem na záchod, kde jsem vykonal svojí potřebu, umyl jsem si ruce a vydal se zpátky na své místo. Než jsem ale vešel do vagónu, podíval jsem se z okna. Venku byl nádherný východ slunce, který jsem si chtěl vyfotit na foťák, který mám v tašce na svém místě. Vešel jsem tedy do vagónu, ale dveře naproti, které vedou do dalšího vagónu se najednou zavřely. Nevšímal jsem si toho a došel jsem ke svému místu, kde jsem z tašky vytáhl foťák a chtěl jsem se podívat na čas na notebooku, jenomže ten nikde...
Okamžitě jsem začal panikařit a prohledávat tašku, jestli jsem si ho tam nestrčil. Nic.
Začal jsem hledat i pod stolem a všude, kde se to dalo... Hledal jsem půl hodiny, ale nikde nic.
Někdo mi ho musel prostě ukrást, když jsem byl na záchodě.
Pln paniky jsem se posadil na sedačku. Ono to byl můj náhradní notebook, který si beru na cesty, aby se mi nerozbil ten, který používám.
Jsem vynervovaný a to ne z toho důvodu, že by jsem potřeboval ten notebook, ale jsou tam mé informace, ohledně GEJMRA a to nikdo nesmí zjistit...
Alespoň né teď...
Uvažoval jsem, co teď ale na nic jsem nepřišel. Když jsem se podíval z okna, zahlédl jsem nápis ,,Pardubice".

,,Tak jo, jsem tady..." Řekl jsem si pro sebe a sbalil si zbylé věci, až na noťas, který se záhadně ,,zatoulal".
Z venčí se ozvalo brždění vlaku a já se s kufrem v rukou vydal ke dveřím, které se nasledně při zastavení vlaku otevřely. Vyšel jsem ven a v momentě, co jsem ho spatřil mi spadl obrovský kámen ze srdce, který se vytvořil teď ve vlaku... Rozhlížel se a když mě spatřil, neváhal a rozeběhl se ke mě. Já pustil kufr z ruky a nastavil mu náruč, do které v plné rychlosti vrazil a obadva jsme spadli na zem.
Začali jsme se jako dva debilové smát.
Honza se na mě podíval a já ho bez váhání políbil.

,,Chyběl jsi mi." Řekl jsem s úsměvem na rtech, když jsme se zvedali ze země.

,,Ty mi taky Miško." Řekl Honza a obejmul mě. Po dlouhém přivítání jsem vzal kufr a ruku v ruce jsme se vydali k Honzovi do studia, kde na nás čekal Tomáš s Radym.

,,Ahoj klucíííííííííí..." Řekl jsem.

,,Čau Gejmre." Řekli nastejno a plácli jsme si.

,,Už jsi tady Michalovi řekl, proč jsi ho dnes volal?" Zeptal se Tomáš Honzy a já se na něho jen s otázkou v očích podíval.

,,To by mě taky zajímalo." Řekl jsem a obejmul ho okolo pasu.
,,Říkal jsi, že mi to řekneš až tady." Zasmál jsem se.

,,Víš, Miško... Já jsem se tě chtěl jenom zeptat, jestli by jsme nestreamovali..."

,,To jsi mě nemusel volat ty ťulťo... Samozřejmě, že můžeme dát vánoční stream, když jsou dneska vánoce..." Řekl jsem a zasmál se. Smích mě ale přešel v ten moment, kdy jsem si vzpoměl, že nemám na čem streamovat, protože mi dneska někdo odcizil notebook.

,,Mohli by jsme streamovat, kdyby jsem měl notebook..."

,,Vždyť jsi říkal, že si ho bereš." Řekl Honza.

,,Já si ho taky vzal, ale někdo mi ho ve vlaku ukradl." Řekl jsem a poškrábal se na zátýlku...

,,A řešil jsi to s policií?" Zeptal se Honza.

,,Ne, nenapadlo mě to. Zavolám teď." Řekl jsem a už vytahoval mobil z ruky, když jsem najednou uslyšel odkašlání. Podíval jsem se na onu osobu, která stála opodál.