2. Kapitola

309 18 2
                                    

Esme
Nezastavovala jsem před domem, ani v předsíni, ale až v obýváku, kde byli ostatní. Jak jsem si mohla všimnout, všichni byli rozsazeni strnule na křeslech a pohovce a Carlisle přecházel nervózně od jednoho bodu k druhému, protože jsem venku byla celkem dlouho. Divila jsem se, že to Alice neviděla a nepřišli mi na pomoc.
,,Esme!" vykřikla překvapeně Rosalie, když si všimla, že se Edward začal zvedat s pohledem na mě. Rychle ke mně přeběhl a prohlédl si tu dívku. Z druhé strany se u mě objevil Carlisle, který si viditelně oddechl, že jsem v pořádku. Pak se v něm ujala role doktora a tu dívku si opatrně převzal do náruče.
,,Na našem území byl upír. Zaútočil na tu dívku. Má pravděpodobně něco se žebry," začala jsem sama ze sebe, abych předešla dotazům, ,,upír je po smrti, už nikomu neublíží. Dokážeš ji zachránit?" zeptala jsem se Carlislea a doufala, že odpoví kladně.
,,Budu se snažit, Esme. Další upíry jsi neviděla?" zavrtěla jsem záporně hlavou, ,,dobře, ale jen pro jistotu kdyby se tady potulovali další. Bello, řekni smečce, ať zkontrolují jejich území a vy ostatní prohledejte naši půlku lesa," jak to nařídil, vydal se s tou dívkou a Edwardem nahoru.
,,Odpočiň si, Esme," pohladila mě láskyplně Alice po zádech a všichni zmizeli venku. Posadila jsem se do křesla, kde předtím seděl Edward. Netrpělivě jsem čekala pár minut.
Co když se jim nepovede ji zachránit? Co když má vážná zranění? Nevydržela jsem to a vyběhla schody a vešla do Carlislovy pracovny. Ta dívka ležela jen ve spodním prádle na zádech a Carlisle ji pomalu prohmatával hrudník.
,,Jak na tom je?" zeptala jsem se starostlivě, zatímco jsem se přiblížila a divila se, že jsem necítila moc její krev. Ale už ze skutečnosti, že ta dívka použila jakási zaklínadla na toho upíra, jsem věděla, že není obyčejná.
,,Je ve vážném stavu. Má polámaná žebra, silně naraženou ruku, ve které držela celkem pevně tenhle klacek," ukázal mi Edward a začal ji zkoumat. ,,Vypadá jako hůlka, což je ale blbost," zamumlal.
,,Nemusí. Ta dívka je jiná," Edward se na mě zkoumavě podíval a pak zvědavě pozvedl obočí. Po očku se na nás Carlisle podíval. Pak se zase věnoval té dívce. ,,Používala nějaká kouzla, přičemž ten upír jakoby zmrzl..."
,,Dobrý den," prudce jsem se otočila ke dveřím, kde stál velmi divný muž. Nebyl by tak divný, kdyby nebyl oblečen do dlouhého šedého pláště a neměl takovou divnou čapku ve stejné barvě. Byl starší, měl bílé vousy a bílé dlouhé vlasy.
,,Kdo jste a kde se tady ksakru berete?"

Albus
Byl jsem zrovna s Korneliusem ve své pracovně a řešili jsme společně mozkomory u školy, kam mají za týden přijet studenti. Nelíbilo se mi to, ale nakonec jsem svolil, že budou aspoň hlídkovat u vchodů. Znamenalo to tedy omezení studentů chodit ven. Krb zaplápolal a najednou z něj vyšel Pastorek.
,,Byl vyhořen dům v Seattlu, kde bydlela rodina Dawisových, ze které pravděpodobně nikdo nepřežil kromě jejich jediné dcery, která chodila k Vám do školy, Brumbále. Kouzelníci za to nemůžou, prošetřili jsme to," kývl jsem. Věděl jsem, o koho se jedná, jednalo se o rodinu Lili Dawisové. ,,Proto jsem přišel za Vámi, Brumbále."
,,Ano, Lili Dawisová. Našli jste ji?" Pastorek k mé nevoli zavrtěl hlavou. Lili byla osoba, která byla milá, přátelská, chytrá, ale i tvrdohlavá, a ukvapená. Ta dívka v sobě taky něco skrývala, co jsem dlouhou dobu chtěl zjistit, ale nechtěl použít prostředky, které by to z ní vypáčily.
,,Ale máme polohu, kde použila poslední kouzlo," Kornelius se na něj hned otočil a Pastorek pokrčil ledabyle rameny, ,,v tomhle případě se nám to hodí. Což si myslím, že by se jí to mohlo odpustit kvůli tomu, co se jí stalo," přikývl jsem souhlasně a povstal ze židle.
,,Pánové, pokud mě omluvíte, vydám se na to místo sám. Vy, Pastorku, odvolejte prosím své bystrozory, snad nikoho potřebovat nebudu," Pastorek kývl. Kornelius měl na jazyku připomínku, ale já ho přerušil, ,,Korneliusi, vím jistě, že budete se mnou souhlasit, když řeknu, že chceme mít tuhle věc rychle za sebou. Slečna Dawisová je sice mladistvá, ale řešení této situace dokážeme vyřešit ve dvou jako ředitel a student."
,,Nechápu Váš záměr, Brumbále, ale dobrá, svoluju Vám to," přemístil jsem se z Bradavických pozemků na místo, kde použila poslední kouzla. Objevil jsem v lese a všiml si posledních plápolajících plamenů, než oheň přestal úplně plápolat. Přiblížil jsem se k tomu a zjistil, že se jednalo o něčí tělo.
,,Doufám, že nebylo tvoje, Lili. Priori Incantatem," zjistil jsem tedy, že se jednalo o dvě kouzla, Aqua Erupto a poutací kouzlo. Vydal jsem se po lesní cestě a došel až k nějakému domu, která vypadala jako obrovská vila. 

Nikdo
,,Můžu se na ni podívat?" zeptal se slušně a udělal několik kroků k její posteli, kde ležela. Všichni tři na něj upíraly pohled a on došel až k ní. Nikdo mu neodpověděl, jen ho upřeně sledovali. Vytušil, že to obyčejní mudlové nebyli. 
,,Můžete nám odpovědět? Kdo jste?" Edward nebyl moc trpělivý. Chtěl se ji dotknout, ale ucítil železný stisk na rameni, který ho přinutil se otočit. Otočil se prudce, přičemž se dotkl dlaní jeho hrudi a Edwarda to odhodilo. Udělal skoro až u dveří kotoul a pak se mrtě rychle postavil.
Nebyl to mudla, ten se tak rychle nedokázal pohybovat. Prolétlo Brumbálovi hlavou.
,,Tohle už nikdy nedělej, chlapče."
,,Ne? Jste v našem domě," neverbálně máchl hůlkou a on skončil tak, že ve vzduchu visel za kotníky. Usmál se, tohle kouzlo ho bavilo. ,,Co to..." Carlisle vedle Brumbála přes lůžko chtěl jít ke svému příteli na pomoc.
,,Dobře. Jsem si jistý, že chcete vědět, kdo jsem a kdo je tato dívka," Esme se přiblížila k Edwardovi, a starostlivě se ptala, jestli je v pořádku. Carlisle se zastavil, když Brumbál domluvil a podíval se znovu na něj.
,,To ano, pane, budu Vám taky vděčný, když mého syna vrátíte na zem," Brumbál pokrčil rameny a poslal ho dolů. Narazil si ramena, ale rychle se znovu postavil. Tahle situace je zábavná. Usmíval se dál Brumbál.
,,Jmenuju se Albus Percival Wulfric Brian Brumbál, jsem ředitelem školy čar a kouzel v Bradavicích a nositel Merlinova řádu první třídy, což vám teď postačí," zaraženě se na něj dívali a on se pobaveně usmál. Lili pohladil po vlasech. ,,Ta dívka je studentem mé školy, jmenuje se Lili Dawisová a její rodina zahynula po tragické události s požárem."
,,Někdo ji napadl," ozvala se Esme, přičemž se na ni Edward podíval a on pouze přikývl na porozumnění.
,,Vy jste určitě doktor, jak jsem si mohl povšimnout. Jak je na tom?"
,,Je ve vážném stavu. Carlisle Cullen," potřásli si s rukou a pak se ženou a s chlapcem, který si ho pořád nedůvěřivě prohlížel. Edwardův upíří dar je čtení myšlenek, ale u Brumbála mu číst myšlenky moc nešlo.
,,Edwarde, nepokoušej se o to pořád dokola, prosím tebe, stejně se ti to nepodaří. Lidé jako já mají obvykle svou mysl uzamčenou."

Harryho sestraKde žijí příběhy. Začni objevovat