Začala jsem okamžitě brečet. ,,Sakra Paytone!? Co si to chtěl udělat?!" ,,Promiň Adél... nehlídal jsem se" Já nic neřekla a odběhla jsem do pokoje. V hlavě mi přebíhali různé myšlenky jako:
,,Opravdu by mě uhodil?"
,,Kde opravdu byl?"
,,Ten poklopec?"
,,Pil?"
,,Vzal si něco?"
A o hodně víc. Bylo toho na mě strašně moc...nevěděla jsem co mám dělat...jestli to neřešit a bavit se s ním úplně normálně a nebo to FAKT řešit. Přemýšlela jsem tak dlouho nad tolik věcma, že jsem z toho usnula.
Ráno jsem se probudila v 6:40 na budík. Obličej jsem měla celý nateklý jak jsem včera večer hodně plakala. Tím pádem jsem šla hned do koupelny a tam jsem ze sebe udělala ČLOVEKA. Když jsem sešla dolů, nikdo nikde. Payton byl pryč. Trošku jsem zpanikařila, ale po chvilce jsem to nějak tak přestala řešit a šla si udělat nějakou snídani.
Když jsem dojedla moje lupínky s mlékem, došla jsem si pro baťoh a vyrazila do školy.
Zrovna stojím s Loren u školy a pořád se rozhlížím. Snažím se pohledem najít Paytona, ale nikde ho nevidím. Loren jsem všechno řekla, co se včera všechno stalo a jak to vůbec teďka mezi mnou a Paytonem je. I o Cierře a Riley jsem jí řekla. Popravdě vůbec nemohla pochopit to s tou Riley, protože Riley byla vždycky strašně milá a obětavá, ale teď? Jako kdyby někdo lusknul a ona se změnila na úplnou kundu.
Když školník odemyká školu, zavadím pohledem na parkoviště, kde jsem viděla Paytonovo auto a jak z něho vystupuje. Ale nebyl sám. Z místa spolujezdce vystoupila Cierra a krátkou sukínkou a krátkým tričkem. Ihned se mi nahnali slzy do očí. Vždyť včera ještě říkal jak se jí bojí že nám překazí vztah a teď má Cierra ruku na jeho pasu...
POČKAT!? ONA MÁ RUKU NA JEHO PASU!!!!
,,To si dělá prdel!" Řeknu si se zvýšeným hlasem sama pro sebe a nafouknutá jak bublina vejdu do školy. ,, Dobré ráno" Pozdraví mě školník který stál kousek od mé skříňky. Ale já mu neodpověděla. ,,Slečno Adél? Neumíte pozdravit?!" ,, Jděte do prdele" Řeknu, zabouchnu za sebou skříňku a jdu rychlým krokem do třídy.
Chvilku tam tak sedím a koukám do stolu, dokud neuslyším Cierřinej hlas. Hned zvednu hlavu a vidím tu nánu s Paytonem jak se smějí, Cierra má ruku na jeho pase a Payton má ruku okolo jejích ramen.
To už jsem nezvládla...zvedla jsem se a měla to namířený na záchody. Ale ta KUNDA mi podkopla nohy a já pochopitelně spadla. Chvíli jsem přemýšlela co jí řeknu a co jí udělám, ale pak už jsem se zvedla a začala na ní mluvit.....:
,,Co po mě Cierro ještě chceš?! Máš to co jsi chtěla! Máš všechno co potřebuješ! Co ještě chceš?!" Zakřičím na ni a koukám se jí ostrým pohledem do očí. Bylo vidět, že úplně nečekala že na ni začnu mluvit. ,,Já už nic nepotřebuju..já už si jenom hraju" ,,A proč semnou? Skoč si do hračkářství, tam si můžeš hrát" Ona ke mě přijde blíž a začne dělat drsnou. Chtěla na mě začít řvát, ale já jí vlepila pěstí a ona automaticky spadla na zem" Nějak se otrepala, zvedla se a chtěla mi ji vrátit, ale já ji tu ruku chytla.
,,Reflex" Řeknu a pustím její ruku.
Tak tady je ještě jedna kratší slíbená část. Dneska jsem si všimla že na tomhle příběhu dělám už 3 měsíce....to je hustý 🤣✌🏻🍑💖😚💵🔥
