Angel With a Shotgun- L.S. |CZ|

Risk

xx

Do momentu svítání jsem se probudil nesčetněkrát. Přestože jsem se od skla doopravdy ani nehnul a Lou byl po každém mém probuzení pořád tam kde byl a spal, pro mě to klidné spaní nebylo a s těmi nočními můrami, co můj spánek doprovázely, už vůbec ne. Bál jsem se, že jednou se prostě zase tak trhavě a šokem probudím a Lou tam nebude. Musel jsem se neustále ujišťovat, že tam prostě je, se mnou, já s ním. Už jsem si připadal jako blázen a to jsem tu byl teprve tak deset hodin.

Výjimečně se mi poprvé a naposledy podařilo usnout trochu tvrději na více než dvě hodiny, když mě vzbudilo hlasité vrzání dveří v mé místnosti, které Lou samozřejmě neslyšel a spal dál.

Nemohl to být nikdo jiný, než ta žlutá zrůda. Překvapilo mě, že jeho obličej postrádal velký falešný úsměv, s kterým běžně vystupoval. Tvářil se...opovržlivě.

,,Co tu chceš?" zavrčel jsem se stejně opovržlivým pohledem.

,,Nudím se a tak jsem se přišel podívat, jak se vám líbí ubytování, jak se máte a tak..." řekne naschvál lhostejným tónem, takže to vyzní, jakoby mluvil s nějakým ubytovaným hostem a ve mně se začne vařit krev. 

Neudržím se a i když jsem celý tak trochu jako tělo bez duše a právě jsem se probudil, najednou plný síly se na něj vrhnu.

,,Ty zmrde!" zavrčím.

Bill to nečeká a podaří se mi tak ho svalit pod sebe alespoň na malý moment. Síly má až až, ale ve mně se teď pere až moc emocí na to, abych zaostával a naopak mě to jen nutí pokračovat ve svém konání. Sedím na něm celou vahou se snahou ho co nejvíce přišpendlit k zemi a nasázet mu několik ran přímo do jeho hnusného ksichtu, ale jeho ruce už držet nedokážu, a tak mě pomalu ale jistě přepírá. Mohu jen doufat, že se Louis neprobudí a nebude tohle muset vidět.

,,Nesnaž se tady o něco, čeho stejně nedosáhneš. Fyzické síly máš možná víc ty, ale dej si pozor, abys nenarazil, ty kokote, lepší jsem stejně já," a uštědřil mi bolestivý kopanec do boku.

,,Lepší? V čem jako lepší? My dva o nic nesoutěžíme a já už dávno nejsem jako ty," 

,,A to všechno jen kvůli tomu pytli sraček, co leží za náma," uchechtne se, ale smích ho brzy přejde, když mu vrazím jednu do zubů a objeví se kapky krve.

,,Byli jsme tak skvělí kámoši Harry a ty...ty mně zradíš kvůli týhle nicce a připravíš mě o všechno," řekne na oko ublíženě, mezitím co se pořád válíme na zemi a pereme se. Dostávám další úder, tentokrát do břicha a začnu se dusit zrovna ve chvíli, kdy koutkem oka zahlédnu Louiho, jak klečí u stěny a ze všech sil do ní buší pravděpodobně s prosbou, ať toho necháme. Ach ne.

,,Kámoši jsme fakt nikdy nebyli," řeknu přidušeně protože poslední čtyři rány jsou na můj účet a vůbec se mi nedaří vrátit úder. 

,,Přišel jsem kvůli tobě o všechno, chápeš to?" zalomcuje se mnou a z obou stran mi na tváři přistanou silné facky. Křičíme teď tak nahlas, že to Lou možná i slyší.

Natáhne se volnou rukou pro něco do kapsy a já se na onen předmět s hrůzou podívám. Snaží se nůž tlačit mým směrem, ale držím jeho ruku.

,,O všechno? Kurva o všechno? Ty jsi nepřišel o nic. Nic, než prachy. Zato já málem přišel o to nejdůležitější v mém životě, sakra! Zabiju tě, ty bastarde!" Myslel jsem svá slova naprosto vážně.

Bill se nade mnou ocitl v pozici, jako já na začátku našeho zápolení a držel mi ruce pod tělem. Protentokrát mě přepral. Nůž mi držel u krku, ale já věděl, že by to neudělal. Především proto, že by to pro mě byla krátká lehká smrt a to on nechtěl.