III.

657 26 0
                                    

,,Kdykoliv

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Kdykoliv. Jsi můj přítel, jsi můj bratr."

🖤-🖤~🐺~🖤-🖤

Další ráno dvojici vzbudilo vyzvánění mobilu.

Grace naštvaně zavrčela a odhalila tak své ostré tesáky. Občas nenáviděla svůj nadpřirozený sluch. A také nenáviděla vstávání.

Kdysi milovala, když její děti vtrhly do jejího pokoje a vzbudili ji, protože první, co viděla, když ráno otevřela oči, byly úsměvy jejích děti, jenže teď už to tak nebylo.

,,Uklidni se." Řekl Damon, podrbal ji na hlavě a vstal, aby mohl přijmout hovor. Grace si odfrkla. Nebude jí říkat, co má dělat, není pes. 

Grace vstala a šla do svého pokoje, kde se změnila zpět na člověka. 

Po včerejším běhu potřebovala skutečně sprchu. Běhala skoro polovinu dne po lese. 

Grace byla ráda, že ze sebe nemusela svlékát nějaké oblečení a mohla rovnou do sprchy, kde na sebe pustila teplou vodu, která okamžitě pomohla uvolnit její svaly.

Chvíli si užívala to teplo, než naštvaně zasténala.

Věděla, že po sobě bude muset pravděpodobně uklidit stopy, které po lese nechala. Nemohla je tam nechat, nechtěla, aby si mysleli, že jim po lese běhá obrovské a nebezpečné zvíře. Ještě by poslali lovce, aby ji ulovili, protože by si mysleli, že může napadnout táborníky.

Nakonec vylezla ze sprchy, udělala ranní hygienu a šla se obléct do něčeho sportovního. Potom si vlasy svázala gumičkou a šla dolů. 

,,Dobré ráno." Popřála a vzala Damonovi jeho sklenici, do které si právě nalil bourbon, a napila se. ,,Půjdu si zaběhat a také zamést stopy." Dodala a vrátila mu sklenici.

,,Stopy?" Zeptal se Damon. ,,Jo. Ještě by si mysleli, že tu mají medvěda." Vysvětlila. 

,,Dobře." Přikývl Damon. 

,,Kdo ti vůbec volal?" Zeptala se Grace. ,,Carol. Potřebuje se mnou mluvit, tak se tam mám odpoledne stavit." Odpověděl Damon a Grace přikývla. 

,,Fajn. Uvidíme se později. Ahoj." Rozloučila se a běžela ven. Grace ráda běhala. Mohla být hybrid, ale dál si ráda udržovala kondici. Navíc ranní běh nikomu neublíží, že?

Navíc byla stále trochu navyklá na hlídkování. Bylo to zvláštní, ale nedokázala si odvyknout.

Bylo to jedno z mála spojení, co měla se smečkou.

Grace se celkem divila tomu, kolik stop po sobě nechala. Zároveň zjistila, že většinou běhala stále dokola. Jenže  co čekat, v těch lesích se stále nevyznala.

Zastavila se, když někoho slyšela. 

Po té se i zamračila, když ucítila vlkodlaka. A taky pot, což nebyla skvělá kombinace a zápach byl příšerný. Občas tak moc nenáviděla, že měla lepší smysly.

,,Co tu děláš?" Zeptal se někdo za ní.

Grace se otočila a podívala se na Tylera a mladého muže, na kterého se zamračila. Nemusel k ní být tak hrubý. Nic mu neudělala.

,,Můžu se tě zeptat na to samé." Odsekla, zkřížila si ruce na prsou a bude se k němu chovat tak, jak on k ní.

Grace si všimla, jak se zvědavě koukal na stopu za ní a posunula se, aby stopu zakryla.

,,Byli jsme si pouze zaběhat. A koukám, že ty taky." Řekl, když viděl, co má na sobě. ,,Tak proč ses ptal?" Zeptala se a znechuceně nakrčila nos. 

Doufala, že dvojice a ten zápach rychle zmizí. Bylo to příšerné.

,,Nejsi moc drzá?" Zeptal se. ,,A nejsi náhodou až moc hloupý?" Oplatila a viděla, jak se Tyler snaží zadržet smích.   

,,No nic, musím běžet. Mějte se, chlapci." Rozloučila, a když běžela zpět, schválně šplápla na poslední stopu, aby se jí zbavila. 

Grace se tedy vrátila domů, dala si sprchu po ranním běhu a šla dolů počkat na Damona, který se měl snad brzy vrátit. 

,,Jak šlo krytí?" Zeptal se Damon, když se vrátil a Grace polekaně vyskočila. ,,Přestaň." Řekla naštvaně a Damon se zasmál. 

,,Jo a jen tak mimo, potkala jsem Tylera a jeho strýce, nebo kdo to byl. Také si byli zaběhat." Oznámila Grace.

,,Vím. Vrátili se domů, když jsem mluvil s Carol. A je jasné, že něco skrývají." Řekl Damon a vydal se pro dva krevní vaky. 

Po chvilce se vrátil a okamžitě jí jeden podal. 

,,Jak jsem řekla, jsou to vlkodlaci, Damone." Řekla Grace a Damon protočil očima. 

Grace trošku vadilo, že jí nevěřil, když řekla, že jsou to vlkodlaci.

,,Nechceš taky?" Zeptal se Damon Stefana, který vešel do obývacího pokoje. ,,Ne, díky. Nemám hlad, jedl jsem." Odmítl Stefan a Grace se trochu zamračila. 

Nelíbilo se jí, že se krmil zvířaty. Ona byla v podstatě také zvíře.

Občas. 

,,Nebojíš se, že se jednoho dne všechny zvířátka spiknou proti tobě? Určitě už se domlouvají a Grace je jistě jejich vůdce." Žertoval Damon a Grace se zasmála.  

,,Už jsem jim nechala vyrobit brnění a učím je, jak zacházet s malým kůlem." Žertovala a plácla si Damonem.

,,Já jsem jen rád, že si dáváte večeři z vaků, než z krku nějaké školačky." Řekl Stefan. 

,,To se mi líbí. Ty kolem mě chodíš po špičkách, myslíš si, že vybuchnu. Je to tak napínavý." Ušklíbl se Damon. ,,Má Elena taky starost? Určitě o ničm jiným nemluví." Dodal. 

,,Ozvala se ti Katherine?" Zeptal se Stefan a Grace se na něj zamračila. To od něj nebylo pěkné. Byla to podpásovka.

,,U Lockwoodů mají rodiný tajemnství." Změnil Damon téma a položil Grace ruku na rameno, protože to vypadalo, že se na Stefana vrhne. ,,Působilo na ně to Gilbertovo zařízení, ale železník ne. Nejsou upíři. Jsou něco jinýho." Řekl Damon a zapřemýšlel. 

,,Tohle má být tvá nová obsese?" Zeptal se Stefan.

,,Ou. Byl bys raději, kdyby tu běhala nějaká nadpřirozená bytost jen tak? Fajn, nechám to bejt." Řekl Damon a Grace protočila očima. 

Stále se hašteřili a Grace už to začalo lézt na nervy. A to tam nebyla ani týden. 

,,Podle Gracie jsou to vlkodlaci." ,,Něco jako ty?" Zeptal se Stefan Grace. ,,Ne. Já jsem přeměňovač. Oni jsou lykantropové. Lidé, co se mění pouze za úplňku. Vlkodlaci." Zakroutila Grace hlavou a trochu se urazila.

,,Katherine jsme rozhodně neviděli naposledy. To ty víš, že ano." Řekl Stefan Damonovi. ,,Ale vím. Vrátila se, aby ti vyznala svoji nekonečnou lásku, takže si s sní poraď sám." Řekl Damon. 

Grace se na něj smutně podívala. Nenávila Katherine celým svým srdcem a to se nestávalo často, aby někoho nenáviděla.

,,Já mám na práci důležitější věci. Vybuchování." Řekl Damon. ,,Na zdraví." Dodal, než začal odcházet. 

,,Je to tvůj bratr, Stefane a měl by jsi se naučit, jak se s bratrem jedná. Damon není špatný člověk. Nikdo se tak nerodí, to monstrum z nás musí někdo udělat. Damon je úžasný člověk a prošel si toho víc, než ty. Zkus ho pochopit, zkus se do něj vcítit. Nikdy tě to nenapadlo, že?" Řekla Grace, než odešla za Damonem. 

,,Děkuju." Poděkoval Damon. Grace si stoupla vedle něj a usmála se. ,,Kdykoliv. Jsi můj přítel, jsi můj bratr, Damone, a já jsem tu vždy pro tebe." Řekla a vzala ho za ruku. 

Grace (TVD/Mikaelson Brothers)Kde žijí příběhy. Začni objevovat