Grace milovala svou rodinu a velmi ji mrzelo, že ji musela opustit.
Ale snažila se to brát pozitivně, protože potkala svého nejlepšího přítele, téměř bratra a hlavně tři muže, kteří ji změnili život.
(Mikaelson x Oc) (Polyamorie - vysvětleno uvnit...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Nemusíš se o mě bát, ano. Přežiju to s nimi. Vyřiď ostatním, že jsem v pořádku, mám se dobře, a že je mám ráda."
🖤-🖤~🐺~🖤-🖤
Grace se ráno probudila velmi spokojená.
Možná byla překvapena svou rychlou výměnou nálad během rituálu, ale co.
Otevřela oči a otočila hlavu dozadu, aby se mohla podívat na Klause, který stále spal vedle ní, zatímco oba dva leželi v hromadě listí.
Grace se rychle odtáhla, když si uvědomila, že jsou oba dva nazí.
,,Pane bože." Nadávala a snažila se si co nejvíce zakrýt svá prsa. Uslyšela smích a znovu se podívala na Klause, který už byl vzhůru a smál se tomu, jak vyváděla.
,,Nekoukej." Řekla naštvaně a otočila se k němu zády. ,,Bože. Spala jsem vedle tebe úplně nahá." Vyváděla.
,,Nepředstírej, že se ti to nelíbilo." Řekl Klaus pobaveně. ,,Drž hubu." Řekla a hodila po něm hrst listí, které leželo vedle ní, což Klause ještě více rozesmálo.
Aby se Grace přiznala, William a Damon byli jediní muži, kteří ji za celý její život viděli úplně celou nahou. No a teď si jen tak přijde Klaus a je to.
Najednou vedle nich přistálo oblečení a Grace se podívala na Eliáše. Oddechla si, aspoň tam byl s nimi.
,,Měl jsi napilno?" Zeptal se Klause. Většinu času, co spolu s Grace pobíhal po lese, po Klausovi zakrýval stoupy a těla.
Po Grace nemusel a díky ní jich také bylo méně, protože Klause zaměstnávala.
,,To bylo úžasný." Řekl Klaus a začal se oblékat a stejně tak i Grace. ,,Jak dlouho to trvalo?" Zeptal se ještě. ,,Téměř dva dny. Úplněk skončil a tys zůstal vlk." Odpověděl Eliáš.
,,Můžu se proměnit kdy chci. To jsem rád." Usmál se Klasu. ,,To už nejsem sama? Škoda." Žertovala Grace a Eliáš se trochu zasmál.
,,Pamatuju si každou svou kořist." Řekl Klaus a snažil se ignorovat její poznámku. ,,A já po tobě mezí tím uklízel těla. Aspoň jich bylo méně." ,,Jako za starých časů, bratře." Řekl Klaus.
,,Tak ses pobavil, ale máme dohodu." Řekl Eliáš a Grace si vzpomněla, že jí také něco slíbil. ,,A mně jsi také něco slíbil." Přidala se.
Grace popravdě dostala strach. Bála se o svého nejlepšího přítele. Byl pokousán vlkodlakem a nevěděla, kolik času mu zbývalo.
Doufala jen, že už není pozdě.
,,No jo. O co to vlastně šlo? Jo, počkejte, vzpomenu si. Ty si znovu přeješ vidět naši rodinu a ty chceš, abych ti vyléčil přítele." Vzpomněl si Klaus.
,,Dal jsi nám slovo, Niklausi." Řekl Eliáš. Grace si ale musela dát ruku před pusu, aby se nezačala smát. Nevěděla, že se jmenuje Niklaus. I když se jí to možná líbilo více.
,,A nebyl bych bratr, nebo spřízněná duše, kdybych to porušil." Řekl Klaus a Grace protočila očima.
,,I když ses mě pokusil zabít a ty jsi vyhrožovala, že pouto odmítneš." Dodal. ,,Mohl jsem, ale nezabil." Řekl Eliáš. ,,Teď už nemůže nikdo. Ani ty ne." Řekl Klaus. ,,Jen klid, Eliáši, vše je odpuštěno." Dodal.
,,Já bych nikdy nemohla odmítnout svou spřízněnou duši, Klausi. Nejsem blbá, ani krutá. Vím, jak důležité je toto spojení." Přidala se ještě Grace a převzala si telefon, který jí Eliáš vracel.
,,Tak kde jsou naši sourozenci?" Zeptal se ještě Eliáš s vážným výrazem. ,,Zkus se trochu usmívat. Brzy tě k nim zavedu." Ujistil ho Klaus.
Grace se podívala na telefon a viděla 50 zmeškaných hovorů a přes 100 nepřečtených zpráv.
Divila se, když tam toho tolik viděla. Nemyslela si, že ji budou tak shánět. I když to bylo pochopitelné. Měli o ni strach. Eliáš ji vzal bůh ví kam a oni nevěděli, jestli je v pořádku a jak se má. Skoro dva dny se jim neozvala a měli takový strach, že už se jí něco stalo.
,,Změnila jsem si příjmení." Oznámila Eliášovi. ,,Už žádná paní Blacková, pouze slečna Whintersová." Dodala a usmála se, než ho vzala za ruku.
,,Víte, nelíbí se mi, že nejsem součástí vašich debat." Ozval Klaus a Grace si povzdechla.
,,Protože tvůj bratr jistě vzal lépe to, že jsem vdova a mám pět dětí a pár vnoučat." Vysvětlila Grace a ušklíbla se na něj, když viděla jeho překvapený výraz.
Bylo jí jasné, že Klausovi se to líbilo méně a nebyl s tím vůbec spokojený. Nechtěl se s ní dělit. Už stačili jeho bratři. Jenže nemohl očekávat, že za necelých 100 let její existence byla sama.
,,Asi se toho o tobě mám ještě co učit, že?" Grace příkývla a začala se znovu koukat do mobilu, aby mohla vytočit číslo.
,,Komu voláš?" ,,Do toho to nic není, že?" Oplatila, než si povzdechla. ,,Musím jim aspoň říct, že jsem v pořádku. Jistě se o mě bojí." Řekla.
,,Grace, díky bohu." Ozvala se z druhé strany Caroline. Bála se o ni, tak strašně moc. Nechtělo se jí věřit, že se Grace něco stalo, nemohlo se jí nic stát.
Byla to prakticky její druhá matka a nechtěla ji ztratit, nechtěla, aby zemřela.
,,Jsi v pořádku?" Zeptala se ještě. ,,Ano, nemusíš se bát. Ale ještě nějakou chvíli s nimi asi budu muset zůstat." Řekla Grace. ,,Ne." Protestoval okamžitě Caroline a nechtěla, aby byla déle kolem původních upírů, kteří jí mohli ublížit.
,,Nemusíš se o mě bát, ano, zlato. Přežiju to s nimi. Vyřiď ostatním, že jsem v pořádku, mám se dobře, a že je mám ráda. Ahoj." Rozloučila se Grace a zavěsila.
Grace bylo líto, že teď nemohla být s nimi, ale věděla, že by ji Klaus ani Eliáš nepustili. A navíc stále potřebovala lék pro Damona.
A lékem byl v podstatě Klaus. Přesněji jeho krev, kterou pro Damona nutně potřebovala. Nemohla nechat zemřít svého nejlepšího přítele, nemohla ho ztratit. Byl to její bratr, byli tam jeden pro druhého od té doby, co byla upírem.
