Grace milovala svou rodinu a velmi ji mrzelo, že ji musela opustit.
Ale snažila se to brát pozitivně, protože potkala svého nejlepšího přítele, téměř bratra a hlavně tři muže, kteří ji změnili život.
(Mikaelson x Oc) (Polyamorie - vysvětleno uvnit...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Ještě že není tvoje."
🖤-🖤~🐺~🖤-🖤
Potom, co souhlasili s tím, že pomůžou Carlisleovi a jeho rodině, on a Esme odešli, aby mohli najít více svědků. Samozřejmě je nenechali bez podrobností a informací.
A po jejich odchodu Grace neváhala a začala balit. Nevěděla, jak dlouho budou pryč, ale pro jistotu zabalila něco navíc.
Během balení se na chvíli zastavila a povzdechla si. Věděla, že někdo stojí za ní a pozoruje ji.
„Čekáš snad, až tě pozvu?" Zeptala se Grace, ale netočila se a pokračovala. Eliáš si povzdechl a vstoupil do pokoje. „Předpokládám, že jsi znovu přišel mluvit za všechny tři." Dodala. Nebylo by poprvé, kdy by dva mladší bratři vyhnali staršího, aby si promluvil s Grace, když byla o něčem plně rozhodnutá a potřebovali ji přemluvit.
Eliáš k ní přistoupil a položil jí ruce na ramena. „Jen se o vás dvě bojíme. Nechceme, aby se vám něco stalo." Řekl klidně. Grace si povzdechla, odložila poslední tričko a otočila se k němu. „Víš, jak moc ta slova nenávidím a miluji zároveň?" Zeptala se, zatímco do rukou vzala jeho sako a začala trochu upravovat.
„Jsem ráda, že se o nás staráte, aspoň vím, že vám na nás záleží. Ale…" Než pokračovala, uhodila ho do hrudi. „Dokážu se ochránit, jsem dostatečně silná. A o naši dceru se postaráme společně." Dodala. „Nesnášíme, jak jsi paličatá." Řekl Eliáš, než vzal kufr a nesl ho pryč, aby mohli vyrazit do Forks ve Washingtonu.
Grace věděla, že to nebude nejkratší cesta, proto museli vyrazit co nejdřív.
Nebudeme si lhát, byla velmi nervózní. Stále se rozhodovala, jestli se sejde se svou rodinou, nebo jestli ji pouze zkontroluje z povzdálí. Ale bude mít dost odvahy na to, aby se jim postavila tváří v tvář? Zatím se vždy jen bála a nedokázala to, protože se bála toho, že ji budou považovat za monstrum.
Co když to tak skutečně dopadne? Nebo jí neodpustí její odchod.
Jen nechtěla, aby jí to ještě zlomilo srdce.
Cesta byla dlouhá, ale probíhala velmi hladce. Hope se naštěstí ve hřejivém objetí její matky naštěstí dobře spalo a Grace zase s vědomím, že je zatím vše v pořádku a zase uvidí svou rodinu.
Obě dvě byly nakonec probuzeny s tím, že jsou skoro na místě. Grace mrzutě zavrčela na Kola vedle sebe a Hope to po své matce zopakovala, takže se Grace zasmála a pohladila ji po vlasech.
„Aspoň skutečně víme, že je to vaše dcera." Reptal Kol a Grace do něj trochu strčila. „Ještě že není tvoje." Žertovala.
„Jsme tady." Oznámil Klaus, když zastavil u krásného a velkého domu a hned vedle nich druhé auto se zbytkem rodiny.
Všichni vystoupili a přišli ke dveřím, na které Eliáš zaklepal.
Za nedlouho jim otevřel Carlisle.
„Děkuji, že jste dorazili." Poděkoval, když je pustil dovnitř. „Grace nám nedala zrovna na výběr." Řekla Rebeka. „Omlouvám se za sestru, dokáže být svérázná." Omluvil se za ni Eliáš a Rebeka se ušklíbla, zatímco se Grace a Freya spolu zasmály.
„Každopádně rádi pomůžeme starému příteli." Dodal za ni ještě Eliáš.
Carlisle přikývl a začal je vést dál do domu.
„Představím vás své rodině."
Když vstoupili do obývacího pokoje, nebylo pochyb, že původní rodina vyvolala strach hned u několika chladných v místnosti. A nebylo se čemu divit. Za ta staletí si nadělali velmi dobrou pověst. A Grace to věděla.
Carlisle je dovedl ke své rodině, kterou tvořily tři ženy, tři muži a nyní i malá dívka.
„Mou ženu Esme už znáte. Dál má adoptivní dcera Rosalie a můj adoptivní syn Emmett, její manžel." Začal Carlisle.
Grace si všimla, jak se Rosalie podívala na Hope. Bylo to s takovou láskou. A zároveň lehkou závistí. Jistě milovala děti. A zároveň po jednom toužila. Jenže upíři děti mít nemohli. Tedy většina. Někteří měli asi štěstí, tak jako Carlisleův druhý syn.
„A můj druhý syn Edward, jeho žena Bella a jejich biologická dcera Renesmee."
Rodiče vykročili vpřed, matka s dcerou v náručí. Ovšem k rodičům se někdo přidal. Mladý chlapec. Rozdílný od všech v místnosti. Ovšem od Grace se zas tak moc nelišil. Ať už tím, čím byl, krví, která jim kolovala v žilách nebo jejich předky. Vlastně jeden z jeho předků stál přímo před ním.
Bella s Renesmee stála před Grace, která si jich ovšem nevšímala.
Stále koukala na Jacoba, který si toho všiml a zamračil se na ženu, která si pravděpodobně neuvědomovala, že kouká příliš dlouho a byla přistižena, dokud do ní někdo lehce nestrčil loktem a Grace se podívala na dívku před sebou, která k ní začala pomalu natahovat ruku, kterou jí položila na tvář.
Grace viděla vše.
Její narození a smrt Belly, její vyrůstání, chvíle s rodinou a Jacobem, nedorozumění s dívkou z Denali.
A Grace věděla, že tam nebyli zbytečně a rodina je nevinná. Zaslouží si jejich pomoc.
Jacob dál zíral na ženu a mohl přísahat, že její obličej už někde viděl. Byl si tak jistý. A nebylo to pouze jednou, viděl ho víckrát. Jenže si nemohl vzpomenout kde. Ale zjistí to, zjistí, kdo je ta žena.
