Mozková lázeň

Kapitola 4 - Ryan

Jak vyprávěla svůj příběh, nevěděl jsem, že vloží do toho tolik emocí, ale na druhou stranu jí chápu, protože přeci jenom přišla o svoje rodiče. když jí bylo pouze 8 let. Já jsem svoje rodiče neznal, ale starala se o mě moje starší sestra Elena.

V den, kdy se měla vdávat, jsem přišel k ní do pokoje, abych se ujistil, že je všechno v pořádku. Jenže jsme ani jeden nemohli tušit, že na obřad příjdou nezvaný hosté. Snažili jsme se všechny dostat do bezpečí, ale půlku lidí se nám nepodařilo zachránit. Elen nemohla najít Olivera, což je její kočka, která je s ní už odmalička. Šly jsme ho všichni hledat a když mě tu kočku našli Elen zadržel jeden z těch odporných zombíků. Samozřejmě, že jejich "snoubenec" Ethan  jí nemohl pomoc a když jsem se rozeběhl jí pomoc ten debil mě zastavil a já viděl na vlastní oči, jak umírá.

Říká se, že člověka smrt blízkého změní a já s tím nemohu nějak nesouhlasit. Od té doby se snažím najít  debila Ethana, abych se mu pomstil za Elen, jenže je to jako by se po něm slehla zem.

Megan se nejednou zvedne a tím mě vytrhne z přemýšlení o mé minulosti. Podívá se na mě rázně a začne mi vyčítat, že jsem jí neposlouchal.

"Uklidni se Meg. Já tě vnímám." Protočím oči. Vážně mi ta holka začíná lézt na nervy. Pomyslím si. Když Se nečekaně zvedne leknu se, že přišel nějaký zombík a tak rychle zpozorním a rozhlédnu se, ale nic nikde nevidím a tak se mi uleví. Taky, proč by tu byl, když jsem našel místo, kde nás nenajdou aspoň doufám.

Megan se zvedne, sebere si svoje saky paky a jde pryč. To si že mě dělá prdel ne?! Málem jsem to chtěl říct nahlas, ale naštěstí jsem to neudělal. Kam si myslíš, že jdeš?! Zařvu na ní, aby mě slyšela a při tom se zvednu. Jasně, že mi řekne jednoslovnou odpověď. "Pryč" řekne hned. Tak holka je fakt blázen! Ona se chce zabít? Ale, co je mi po tom. "Fajn, tak si běž. Ale až někde spadneš a něco si uděláš, neříkej, že jsem tě nevaroval." Chvíli se na mě dívá a pak si ke mě sedne.

Když oba sníme svojí večeři, Megan se uloží ke spánku. Já zůstanu ještě chvíli vzhůru. Podívám se na oblohu a začnu přemýšlet se Elen. Tak hrozně mi chybí. Kéž bych jí přinutil jít do toho úkrytu a vyrazit sám pro kočku. Povzdychnu si a podívám se na Meg. Na to, že se mění v zombíka, tak spí poklidně. Docela jí to závidím, protože já jsem takhle nespal ani si nepamatuji.

Lehnu si na záda a ruku si dám pod hlavu jako polštář a ještě chvíli pozoruji hvězdy. Potom zavřu oči a usnu.