Dragon slayer part 2 (mha)✔

56. Ohrožení

Ta blondýna chytla mě a popálenec srazil k zemi ty dva. Než jsem stačil cokoliv udělat, měl jsem u krku ostří nože. ,,Hni se a tvoje hlava skončí na  zdi v mé jeskyni." Zavrčela a já cítil jak se ostří nože lehce otřelo o mou kůži. Na nic jsem se nezmohl, ta holka měla mnohem větší sílu než já a to jsem to poznal jen podle stisku ruky. Nervózně jsem polkl a sledoval, jak černovlásek přišpendlil Kiriho k zemi.

Přidušeně jsem vydechl a propalil ho pohledem. ,,Izuku...Z-Zmiz." Řekl jsem přiškrceně a ten Dabi zvětšil stisk na mém krku. Nenapadlo mě nic lepšího, než se za pomocí mé schopnosti "obrnit". Jen se zašklebil a podíval na blondýnu vedle nás. Ta držela Bakuga pod krkem a na nic se nezmohl. Všiml jsem si jak se Midoriya postavil. Doufal jsem že uteče a tím se zachrání, ale to pako silně vrazilo do černovláska. I když to nečekal, furt to byl drak, takže to s ním ani nehlo. Probodl ho pohledem a z natažené ruky mu vystřelil modrý plamen mířící přímo na zelenovláska...

,,Deku uhni !" Zařval jsem dřív než tomu tupci došlo co se děje a ten sotva uskočil. Vypadal vyděšeně, ale znal jsem ho moc dobře na to, abych věděl že nezdrhne. Nůž na mém krku se mi zaryl víc do kůže a stisk na rukou ještě víc zesílil. ,,Řekla jsem ti že se nemáš hýbat." Zavrčela mi do ucha a mě z toho až naskočila husí kůže. ,,Máme dovoleno vám dělat naprosto cokoliv, pokud přežijete, takže být vámi... Nedělám problémy." Tu poslední část řekla v podstatě zasněně a následně si z prstu slízla moji krev. ,,Sladká..." Zamumlala a olízla si rty. ,,Dabi, tenhle kluk je fakt dobrej... Asi si ho nechám a udělám si z něj svoje koťátko..." Jen jsem vytřeštil oči. ,,Nikdo ze mě žádnou kočku dělat nebu-au au au !" ,,Tady dělám pravidla já !"

Viděl jsem na Bakugovi jak moc se krotí, ale i tak už mu ta pošahaná blondýna nařízla krk a jeho krev mu stékala po těle. ,,Řekl bych že to vypadá spíš na naštvanou čivavu než koťátko." Uchechtl se černovlásek jakmile se otočil na blondýnu, trefil jsem ho zpevněnou rukou do holeně. Přesně jak jsem očekával, zavrčel bolestí a udělal několik kroků dozadu. Podařilo se mi zvednout ze země a ochranářsky jsem si stoupl před Midoriyu. ,,Copak ti víc záleží na tom klukovi, než na tomhle princátku ?" Uchechtl se černovlásek a Toga se ušklíbla. ,,Řekla bych, že je tenhle blonďáček ve větším nebezpečí..." ,,Co takhle dohoda ? Hm ?" Ti dva se na sebe podívali. ,,Co bys nám mohl nabídnout, hm " Odvětila pobaveně blondýna a já se drobně uchechtl. ,,Propusťte ty lidi a vemte si mě." ,,To je celkem neférová dohoda." Řekl Dabi a mě se úšklebek trochu prohloubil. ,,Žil jsem s lidmi desítky let. Mimo informace o naší slůji, ti můžu říct vše co vím o lidech. A to, že jsem žil s princem, mi dost nahrává... Nemyslíte ?" Ti dva se na sebe zamyšleně podívali. Bakugův pohled sice přímo řval abych to nedělal, ale tady šlo o životy. Můj by mi byl jedno, jsem jen odporný zrádce, co nemá pro co žít. Teda, až na Bakuga. Proto ho musím ochránit za každou cenu, i kdyby to mělo znamenat to nejhorší.  ,,Fajn, to bereme."